Naplánovat cyklistickou akci v 21. století je prostě složité. Buď jsou přívalové deště, nebo vedra k zalknutí. Aspoň tak to hodnotíme po šestém ročníku naší akce Rovina u Kolína.

Tentokrát to bylo o tom vedru. Eufemisticky můžeme mluvit o přebohaté sluneční záři. Která hnala teploměr k celoročnímu maximu kolem 38-39 stupňů. Startovní pole na poslední chvíli pochopitelně těžce prořídlo.

Při plánování akce se nemůžeme ohlížet ani na výsledky našeho klubu. Prohra v Brně 1:0 předchozího dne byla brána jako fakt. Bez vášně či zloby. Tak to v tom našem klubu holt je. Takže jsme si po cestě leccos vyslechli, zadávali téma k diskuzím díky jasné červenobílé koloraci dresů a vlajky. Ale nic zlého, spíše obdiv k našemu klubovému odhodlání. Bouří nadšení nás přivítali štamgasti jako obvykle U Elišky v Nymburce. Bojovný spartan už tam nepracuje, ale dršťková, masový vývar a Postřižinské přišlo vhod i od mladé dámy.

Celou trasu Kolín – Poděbrady – Nymburk absolvovalo devět odvážných mužů složením ze slávistických odboček Brandýsa n Orlicí (J. Beneš, M. Frydrych, M. Švec), Havlíčkova Brodu, Veleně a Kolína. Historicky tak můžeme zmínit, že celý „peloton“ absolvoval kompletní trasu Roviny o délce 55 kilometrů. Každý pak absolvoval ještě různý přídavek při cestě domů.

Občerstvovacími stanicemi ve Velkém Oseku, u soutoku Labe a Cidlina projela též odloučená čtveřice startující z Býchor. A přerušila své putování o celkové délce 22km u jednoho z písáků u Veltrub.

My ostatní jsme Labe, zelenou Cidlinu a jiné vodní toky a plochy  pozorovali jen ze svého sedla. Prodávaným zlatavým mokem a jinými pitelnými  tekutinami jsme však nepohrdli. A vše úspěšně završili v restauraci Zimního stadionu v Kolíně. Ochlazení na ledě se nám sice nedostalo, ale tataráček,  tlačenka a jiné přišli také vhod.

Pak následovalo už jen loučení a pozvolný rozjezd do domoviny.

Bylo to náročné. Vyčerpávající. Přesluněné. Až spalující. Čas vedřin.  Dřiny ve vedru. Ale stálo to za to! Šestý ročník cykloakce Rovina u Kolína je úspěšně za námi. A co nachystá počasí za rok?!

-text mj, foto Jiří Krula –

PS: ad slovo vedřiny – omlouvám se zdatným ethymologům za ne zcela čistě užitý výraz. Rozhodně to není od slov vedro a dřina, to je moje paralogické a cíleně provokující zkrácení. Abych citoval pro zájemce:  „slovo vedřiny se dnes používá také jako pojmenování období veder, původně to však byl školský termín, vedřiny bylo zkrácené vyučování v době letních veder.“ Michal Novotný -zde –  pro ČRo2.

Popř ještě takto -vedřiny se vyhlašovaly tehdy, když teplota vyšplhala v deset hodin dopoledne na 22,5 stupňů Celsia ve stínu. F. Morkes, pedagogické muzeum JAK – odkaz na článek – zde –

V kategorii Aktuálně