Odbor přátel Slavie

Tato celorepubliková organizace slávistů, jejíž je naše odbočka autonomní součástí, byla založena v roce 1964 jako první fanouškovský spolek u nás a má v současnosti téměř pět tisíc členů. Odbor přátel (OP) vznikl jako spontánní reakce předních umělců, některých politiků i obyčejných fanoušků Slavie bez ohledu na věk, vzdělání i bydliště. Ale i na tristní situaci fotbalu v nejstarším československém sportovním klubu, tehdy zvaném Dynamo Praha, které se v té době potácelo v dolní polovině druholigové tabulky a zoufale bojovalo o záchranu. Na jaře roku 1964 bylo svoláno do prostor Slovanského domu v Praze fórum pro ty, kterým osud milovaného klubu ležel na srdci. Přeplněný sál i schodiště dokázaly, že lidem není lhostejný osud klubu, který po Únoru ztratil na čas svoje jméno i nádherné „sešívané“ dresy symbolizující příslušnost k českému národu a slovanským tradicím. (Stateční manželé Sehnoutkovi však naštěstí jednu sadu dresů zašili do přikrývek, aby je pak při velikonočním turnaji v roce 1956 vytáhli na světlo Boží a klub v nich nastoupil za nadšení všech diváků proti bratrskému Hajduku Split). Myšlenky z tohoto setkání nezapadly a rozjely se přípravy pro založení organizace v rámci tehdejších možností a předpisů, což se uskutečnilo na podzim roku 1964 – v šedesátých letech se už přece jen dýchalo trochu volněji!
Založení zcela nezávislé a samostatné organizace však nebylo tehdy možné, předpisy umožňovaly jen začlenění do vyššího celku jako oddíl nebo odbor tělovýchovné jednoty. A protože tito aktivní slávisté se od počátku mezi sebou nazývali přátelé, byl na světě název nově vzniklé organizace – Odbor přátel Slavie. Vycházelo se i z výroku velkého slávisty, národního umělce Martina Růžka: „Přátelé Slavie, přátelé mezi sebou!“. Název nového spolku obsahující slovo „přítel“ měl tak vlastně dvojí význam! Od těch dob už uběhlo více než půlstoletí, kdy vznikaly různé fankluby, supporters´ cluby apod., ale věrní slávisté tvrdošíjně a oprávněně hájili a hájí tento název! Členové OP se pak mezi sebou neoslovovali ani soudruhu ani pane, ale vždy, věrni této myšlence, příteli!

PRVNÍ KROKY – VÝRAZNÁ POMOC PŘI NÁVRATU JMÉNA I LIGOVÉ PŘÍSLUŠNOSTI

Vznik OP nebyl zdaleka jen formalitou. Organizace začala podporovat především skomírající fotbal. První předseda OP Pavel Hanuš právem poukazoval na malé schopnosti tehdejších fotbalových bafuňářů a sám se svými přáteli začal v zimním přestupním období 1964/65 jednat o posilách. Do Slavie tak získali průbojného útočníka Píšu, dokázali přesvědčit v létě 2019 zesnulého fotbalového elegána a slušňáka Kadrabu, že zdaleka ještě nepatří do starého železa a ze zeleného sukna se jim podařilo vyreklamovat jednu z největších ikon historie fotbalové Slavie – odchovance Františka Veselého. Také se jim podařilo přesvědčit výbor, že zprvu odmítaný tvrdý bojovník Beran z Děčína může být také velkou posilou. A ukázalo se, že boj o postup s podzimním lídrem A-skupiny druhé ligy, Plzní, není zdaleka ztracený a vše pak vyvrcholilo pro mnohé pamětníky nejslavnějším červnovým zápasem s Plzní o postup, který Slavia vyhrála 4:1! A tato „druholigová“ sestava: Ledecký – Lála, Hildebrandt, Smolík – Beran, Nepomucký – Veselý, Kadraba, Šindelář, Píša, Uldrych bojovala do posledního kola ročníku 1965/66 o titul, o který Slavii připravil ve prospěch vojenské Dukly proradný muž – důstojník ČSLA, sudí Fencl! Aktivity OP vyburcovaly i vedení celé tělovýchovné jednoty a její předseda ing. Vrba lišácky našel kličky, jak vrátit milovanému klubu historické jméno a od podzimu 1964 zde místo Dynama máme opět Slavii!

AKTIVNÍ POMOC DALŠÍM ODDÍLŮM SK SLAVIA, VZNIK ODBOČEK PO CELÉ VLASTI

OP vždy zdůrazňoval, že zde není pouze pro fotbal a jednotlivým oddílům Slavie se tak dostávalo výrazné pomoci z řad OP, zejména v podobě vedoucích družstev, pomocníků při propagaci nebo jen jako obětavých zkušených funkcionářů! A jako houby po dešti vznikaly po celé vlasti v jednotlivých městech, městečkách i obcích organizované skupiny slávistů, pro které se vžil název odbočka! V roce 1981 se přidala a mezi nejaktivnější odbočky se brzy vypracovala i naše odbočka v Brandýse nad Orlicí. Při pohledu zpět musíme vzpomenout na několik významných zástupců naší odbočky, kteří se nezapomenutelně zapsali do její historie. Staška Bartoše, dlouholetého předsedu Josefa Vondrku a prof. Zdeňka Holubáře, který se díky svému působení v Praze obětavě staral o popularitu naší odbočky v matičce Praze. Odbočky obecně vymýšlely a realizovaly svoje akce, často velmi originální. Poté, co při utkání internacionálů na odbočce v Hlinsku zemřel náhle na hřišti velký fotbalista Vlasta Kopecký, zrodil se Memoriál Vlasty Kopeckého, jehož organizace se vždy ujala některá odbočka. Ten pak byl v roce 2001 vystřídán každoročním Setkáním slávistů též s kulturním a poznávacím programem i turnajem fanoušků. Odbočky podle svých možností pořádaly svoje vlastní sportovní i společenské akce, zejména turnaje, plesy a karnevaly nebo si našly družební přátele mezi sebou – příkladem je Nové Město pod Smrkem s přátelskými vztahy se Žirovnicí nebo rekreačními sportovci z lužickosrbské Chotěbuzi v bývalé NDR. A zmiňme i přezdívku „východočeská dvojčata“ Brandýs nad Orlicí – Česká Třebová, kde se naše odbočka mj. výrazně zapojila při pomoci našim přátelům při organizaci Setkání slávistů v roce 2003. A je potěšitelné, že se odbočku v České Třebové podařilo v roce 2019 opět obnovit!

SLAVNÉ OSOBNOSTI V ČELE ODBORU PŘÁTEL

Pozoruhodností OP bylo, že v čele organizace v prvních více než 40 letech stála v roli předsedy (vždy aktivního!) některá významná osobnost, zejména z uměleckého prostředí! Prvního předsedu OP, spisovatele Pavla Hanuše, vystřídal na 18 let vynikající herec a Východočech Martin Růžek se svými nezapomenutelnými projevy na každé výroční schůzi nebo zahájeními slavného Slávistického karnevalu, který OP pořádal po dlouhá léta v sálech obou křídel paláce na holešovickém Výstavišti (které stejně každý nazýval Fučíkárnou), doslova přeplněných pěti tisíci nadšených účastníků. Významný byl i přínos jeho následníků – ať již to byl Josef Vinklář, Ilja Prachař či Rudolf Jelínek. A světoznámý kameraman Miroslav Ondříček či vynikající ortoped doc. MUDr. Václav Smetana určitě také právem patří do síně slávy! A samozřejmě také další významní umělci – aktivní herci-slávisté Miroslav Horníček, Josef Kemr, Vladimír Menšík, Ladislav Pešek, Jan Skopeček, Jan Pivec nebo operní pěvci Zdeněk Otava a Eduard Haken. Ke Slavii se přihlásil i zpěvák Karel Gott, součástí OP pak byl po dlouhá léta i Klub přátel Karla Gotta! Byla tu skupina slávisty F. R. Čecha s Viktorem Sodomou, který nazpíval jednu z hymen – „Kluci zlatí“. Ozdobou každého karnevalu byla i dvojice Chladil-Simonová, zapomenout nesmíme ani na jejího životního partnera Jaromíra Vomáčku, který složil nejen píseň „Běž domů, Ivane!“, ale i popěvek „Slávie, Slávie, den ode dne lepší je, ta nás všechny přežije! Při připomínce hymen uveďme i Standu Procházku či Karla Vágnera, které právem spojují hymny Naše věčná Slávie resp. Červená a bílá hlásí nástup! A k nim přidejme i spisovatele Bohumila Hrabala! A v této souvislosti nelze nezmínit tři asi nejvýznamnější osobnosti v historii OP z pohledu činnosti pro zdar spolku – dlouholetého sekretáře a místopředsedu OP Františka „Papá“ Šulce, organizátora Oldřicha Bartůňka a nepřekonatelného kronikáře Miroslava Slavíka-Tatranského, mimo jiné i průkopníka ledního hokeje na Slovensku!

SILNÁ ČLENSKÁ ZÁKLADNA OP – OPORA CELÉ SLAVIE

Nově vzniklá organizace brzy vyvolala zájem o členství a počet členů se v prvních letech raketově zvyšoval. Záviselo to často na tom, zda se našel organizátor, který dokázal doslova vybláznit pár přátel a odbočka byla na světě. A bylo tomu tak i ve větších městech – třeba v Brně díky příteli Kružíkovi nebo v Olomouci z iniciativy MUDr. Hubáčka. Bohužel často docházelo k tomu, že odchod obětavého organizátora do slávistického nebe nebo jen jeho odstěhování znamenal konec odbočky. Kdo si dnes vzpomene na odbočky třeba v Novém Městě pod Smrkem, Litoměřicích, Dolní Poustevně, Meziboří u Litvínova, Braňanech u Mostu či Lounech nebo Podbořanech (to uvádíme jen oblast českého Severu…). Přispěly k tomu i dějinné události a s nimi třeba emigrace po okupaci v roce 1968. Ale kterýsi Angličan charakterizoval český národ jako podušku. Udeříš, chvíli zůstane splasklá, ale pak se postupně vrátí do původního tvaru. A bezesporu to platilo i o OP. V roce 1989 dosáhl OP Slavie hranice 10 tisíc členů. Právem byl oslavován přítel Hrbek z Kamenice nad Lipou jako desetitisící člen. Být slávistou bylo i jednou z forem, jak lidé dokazovali, že se s tehdejším režimem zase až tak ne příliš ztotožňují. To si tehdejší panstvo velmi dobře uvědomovalo a jedna z vedoucích osobností někdejšího ÚV ČSTV, nechvalně proslulý Július Chvalný, vydal zákaz existence fanouškovských odboček mimo sídlo daného klubu, což přineslo přirozeně pokles členské základny. A někde se špiclové a donašeči snažili jakékoliv snahy narušit, zakázat, potrestat. Například o tom vyprávějí přátelé ze Šternberka. Ale v řadě tolerantnějších míst české hlavičky vždy něco vymyslely a jezdili jsme třeba do zmíněného Nového Města pod Smrkem s razítkem, jímž jsme potvrzovali, že Odbor přátel Slavie Praha pořádá pro občany města Slávistický karneval s pohostinskými vystoupeními. Někde však opravdu byli místní estébáci a udavači méně tolerantní a nechybělo ani vyhrožování trestním oznámením. Přitom činnost odboček byla v mnoha místech oceňována místní samosprávou třeba za akce pro děti, brigádnickou pomoc i oživení aktivního sportování! A nyní se objevily i nové nápady, jako je třeba vznik historické sekce, semináře, Univerzity Slavia na řadě odboček, výrazná pomoc OP při vzniku slávistického muzea a samozřejmě nestojí stranou ani moderní informační technologie, jako je Facebook, web a další možnosti. Ty doplňují tradiční tiskovinu OP Slávistický Zpravodaj, který nakonec OP vydával i za celou tělovýchovnou jednotu i SK a poté ho vystřídal magazín Červenobílé listy poté, co akciová společnost nejprve převzala Zpravodaj, pro náklady jej zastavila a zakázala jméno použít při obnově v gesci OP.
Určitým problémem byla snaha o založení odbočky přímo v Praze, tedy sídle klubu. Vše ale ztroskotávalo na snahách vytvořit CELOPRAŽSKOU odbočku. Toho naopak zneužili někteří lidé, zejména Ing. Laitl, který založil, žel i za pomoci velké slávistky paní Zikové tzv. Pražský klub přátel fotbalové Slavie a po něm i Český klub přátel fotbalové Slavie. Ty měly za velké podpory některých představitelů a.s. zelenou a cílem byla likvidace tradičního OP. Ale po počáteční naději byli brzy odhaleni a jak rychle vznikli, tak i zanikli a jen někteří členové založili zprvu konkurenční Fanklub, s nímž však jsou dnešní vztahy korektní. Dnešní mladí členové dokázali, jak je to jednoduché a nacházíme odbočky podle čtvrtí – například Spořilov, Řepy, Čerňák, ale i míst na stadionu – Area114!

OD FOTBALOVÉHO ODDÍLU ZPĚT K ODBORU PŘÁTEL

Jak jsme již uvedli, velký pokles členské základny OP přinesl významný krok zpět z hlediska OP – snahy z roku 1991, kdy byl OP požádán tehdejším fotbalovým oddílem (FO) o sloučení a kdy se změnil i název naší organizace na Fotbalový oddíl. Vlastní jméno i činnost pak ustoupily do pozadí, částečně i kvůli problémům po odchodu pana Korbela a OP prakticky asi tři roky neexistoval. Vznik a.s., jež pak přímo řídila fotbal, však znamenal, že z FO se stalo „jen“ občanské sdružení a postupně se podařilo přidat k názvu spolku opět přídomek Odbor přátel. A stále častěji se mluvilo již jen o Odboru přátel, i když se objevovaly tlaky, aby se spolek jmenoval jako u jiných klubů „Fanklub“, ale naštěstí se podařilo uhájit tradiční a svým způsobem specifický název, což podpořil i vznik samostatného fanklubu. Byly zde i jiné snahy o sloučení a přejmenování na Fanklub, ale tradici se podařilo uhájit a věřme, že i pro OP bude stále platit, že „den ode dne lepší je a nás všechny přežije!“ Vedení fotbalu úzce spolupracuje s OP, členům je poskytována řada výhod, přidaly se k tomu i úspěchy fotbalistů, a tak můžeme konstatovat současný nárůst počtu členů, který se v létě 2019 přiblížil pěti tisícovkám, jakož i počet odboček, který v prvním pololetí roku 2019 přesáhl stovku. OP má dnes sídlo ve čtvrtém patře v jižní části hlavní tribuny v Edenu.

KONTAKTY:


Telefon do sekretariátu: 777 888 233 a 272 118 600
e-mail: sekretariat@odborpratel.cz
web: www.odborpratel.cz

https://www.facebook.com/odborpratel/

Připravil: RNDr. Michal Dobiáš, dlouholetý člen OP a poté i odbočky v  Brandýse nad Orlicí

V kategorii

Tento příspěvek zaslal/a admin on 16.6.2009

Diskuze ke článku

Jméno(povinné)

E-mail(povinné)

Web

Komentáře