VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

 

Zpráva o stavu a činnosti OP SK SLAVIA Praha v Brandýse nad Orlicí o.s., pro výroční valnou hromadu konanou dne 29. 12. 2010 od 18:00 hodin v restauraci JIŘIČKA v Brandýse nad Orlicí.

____________________________________________________________________________

 Vážení hosté, milí slávisté,

dovolte, abych vás členy a také naše milé hosty i já přivítal na výroční valné hromadě občanského sdružení Odbor přátel SK SLAVIA Praha v Brandýse nad Orlicí.

Poslední VVH se konala přesně před rokem zde, v této restauraci. Tu dnešní svolal výbor tak aby byly naplněny naše stanovy, které říkají, že valná hromada se schází nejméně jednou ročně. Její průběh by měl být standardní: ve zkratce řečeno, má posoudit jak bylo naplněno její usnesení z roku 2009 a rámcově stanovit další směřování spolku. Mé vystoupení nebude delší než být musí aby stanovy byly naplněny. Mělo by být také základem pro diskuzi především o tom, zda současný stav a činnost spolku nám vyhovuje, či chceme-li změny a jaké. Připomínám, že valná hromada je nejvyšším orgánem našeho spolku a její usnesení je pro nás všechny závazné, i když se nám jako celek třeba nemusí docela nelíbí. Princip podřízenosti menšiny většině platí, jinak nelze.

Obecně budou lidé vzpomínat na rok 2010 jistě různě, některým se dařilo, jiným méně, dalším vůbec ne. Komunita příznivců slávistického fotbalu by ale na na rok 2010, zvláště na jeho druhou polovinu, nejraději zapomněla. Je skoro k neuvěření, že se dá za relativně krátkou dobu takhle zničit celkem slušný tým, poslat ho skoro na sestup a zanechat ze sebou sportovní a ekonomickou spoušť. Mohla by padat i jména, o kterých se domníváme, že to mají na svědomí. Otázkou ovšem je, jaký to má smysl. Bohužel, prostý fanoušek a těmi jsme, není ten, který by cokoli mohl ovlivňovat a k jehož názoru by někdo přihlédl. A nedaří se to ani spojenými silami. Teď mám na mysli otevřený dopis Odboru přátel vedení SK SLAVIA Praha-fotbal a. s. z 1. 12. tohoto roku. Celkem přesně popsal situaci a hledá i východiska, zkrátka promluvil nám z duše. Reakce ovšem nulová, jediný známý majitel nekomunikuje ani s fanoušky, ani s tiskem. Jsme v nejistotě a myšlenky na to nejhorší tak dostávají reálný základ. Můžeme už bohužel jenom věřit, ale jestli v tomhle případě dojde k uzdravení, to opravdu nikdo neví. Fotbal se stal byznysem, ve kterém ale moc neplatí standardní ekonomika, princip fair play, o klubizmu nemluvě. A to nám naivním staromilcům vadí.

Je to sice klišé, ale přesto to řeknu, co by tomu asi tak říkali, kdyby se toho dožili? A jen tak namátkou: Pepík Říha, Stašek Bartoš, Zdeněk Holubář a mnoho dalších našich přátel, kteří tady už s námi nikdy nebudou. Jejich názory se už nedozvíme, je ale dobré si na ně v vzpomenout a dát najevo, že nám schází. A tak bych vás poprosil, abychom je teď společně povstáním uctili. Tato vzpomínka bude patřit také dr. Jaroslavu Truhličkovi, který zemřel v minulých dnech.

Zpět k programu výroční valné hromady.

Minulá výroční valná hromada se usnesla takto:

 

VVH schvaluje:

a) Zprávu předsedy o stavu a činnosti OP v roce 2009

b) Návrh programu OP na r. 2010

c) Členské příspěvky na r. 2010 ve výši: 360,- Kč pro ekonomicky aktivní členy, a 180,- Kč

důchodce a studenty. Příspěvky FO-OP ve výši, která bude schválena VH FO-OP

březnu r. 2010

VVH ukládá :

výboru odbočky:

a) Organizovat činnost OP s důrazem na plnění Programu na r. 2010

b) Hledat další možnosti rozšíření programu o aktivity, které může využívat nejširší členská základna. Věcně a termínově koordinovat program podle možností členů OP.

c) Propagovat činnost OP v dostupných mediích

d) Rozvíjet nadstandardní vztahy s OP Česká Třebová a OP Kolín a vyhledávat možnosti spolupráce s dalšími slávistickými odbočkami.

e) Do konce měsíce ledna zpracovat a na únorové ČS předložit pokladní a revizní zprávu za rok 2009.

Myslím, že není nutné se věnovat jednotlivým bodům podrobně, že už z poslechu je zřejmé, že usnesení bylo splněno a proto doporučuji valné hromadě, aby to v usnesení konstatovala.

Naše členské schůze se konají pravidelně, každý druhý pátek v měsíci zde v této restauraci a doufejme, že tomu tak bude i nadále. Průměrná účast je 18 členů, což je mimochodem mírný pokles proti roku 2009. Základní život spolku se odehrává právě na těchto schůzích a členská schůze i řídí spolek mezi valnými hromadami. Samozřejmě, že jsou také využívány k diskuzím o fotbale a ne jen o něm, ale i k oslavám významných narozenin našich členů, či jiných rodinných událostí.

Výbor OP byl zvolen na mimořádné valné hromadě 9. března 2007 a od té doby pracuje ve stejném složení, to je: já jako předseda, Jaroslav Beneš sen. jako místopředseda, Petr Tomášek sekretář, Miroslav Frydrych pokladník a Antonín Sláma jak člen výboru pověřený revizí hospodaření. V předmětném období nevyvstala potřeba svolávat výborové schůze, v podstatě vše se řeší na ČS, případně a to je veliká výhoda současnosti, elektronickou cestou po síti. Práci výboru může hodnotit každý z vás, ale není to moc platné, pokud to hodnocení, ať už je kladné či záporné, nedolehne k uším výboru případně členské schůze.

Já osobně využívám této příležitosti k tomu, abych kolegům poděkoval za dosavadní dobrou spolupráci a práci pro spolek vůbec.

Mandát tohoto výboru končí v březnu příštího roku a tak tedy žádám VVH hromadu, aby rozhodla jak dál. Podle stanov má dvě možnosti: není-li spokojenost s prací výboru, nemusí udělat nic a pak je povinností výboru nejpozději začátkem března svolat valnou hromadu, která zvolí výbor nový. V opačném případě může tato valná hromada, v souladu se stanovami, prodloužit mandát současnému výboru například o jeden rok. A to bych si vám neskromně dovolil navrhnout. Výbor je připraven pokračovat, pokud vaši důvěru dostane.

Členská základna se za ten rok změnila jen nepatrně a správným směrem. Máme nyní 40 členů. V polovině roku se stal naším členem Jan Čapek z Prahy. Jeho členství je spíše symbolické, ale možné, platí členské příspěvky. Honza chtěl hlavně podpořit náš odbor. Je třeba se zmínit o aktivitě členské základy. Že je různá je přirozené, každý člen je jedinečný, má nějaké schopnosti, možnosti a především chuť a když se k tomu přičte vliv rodiny, vychází to velmi velmi různě. Jsme ale dospělí lidé, vědomí si snad souvislostí, takže nečekejte osobně zaměřenou kritiku či domluvy. To opravdu ne, každý z nás si to musí porovnat sám se sebou. Jen připomenu stanovy našeho spolku, se kterými dobrovolně souhlasíme a z nich plynoucí povinnosti. Je sice pravda, že věkový průměr našeho OP je více než padesát pět let, takže některé sportovní aktivity nás začínají míjet, ale když jsme se pokoušeli nastartovat pétanque, ten by mohl vyhovovat skoro všem, víte jak to dopadlo.

Jednou ze základních povinností člena je platit řádně a včas členské příspěvky. Bohužel, máme dva případy, Davida Karpíška a Luboše Krejzu, kteří tuhle povinnost za rok nestihl, navíc už ani nevíme, jak vypadají, nevyskytli se ani na jedné členské schůzi či spolkové akci. Mrzí mě to velice a vás asi také, jsou to dobří chlapci, ale doporučuji valné hromadě, abychom se navzájem už netrápili a v souladu se stanovami oběma odejmuli členství.

Krátce zrekapituluji akce, které jsme letos pořádali pro veřejnost.

  • 11. března – 1. ročník Brandýské bowlingové ligy – nová celoroční akce, série čtyř turnajů, povedla se, i když zájem jsme očekávali větší, budeme ještě zvažovat, zda v tomto formátu pokračovat, nebo ho nahradit třeba jednorázovým turnajem
  • 20. března – 12. ročník Mariášového turnaje – byly obavy, zda královská karetní hra neumírá, ale ukázalo se, že stále má své příznivce a účast byla dobrá
  • 7. srpna – 26. ročník Memoriálu Staška Bartoše dorostenecký fotbalový turnaj, naše tradiční akce se standardním průběhem, byť nás velmi mrzí, že nestartují naši dorostenci, ale třeba se v diskuzi dozvíme od našich přátel z fotbalu, jak to oni vidí
  • 4. září – 10. ročník cykloakce Okolím Brandýsa ve znaku SLAVIE – tahle akce se stále nemůže vzpamatovat, představovali bychom si větší účast a to hlavně brandejšťáků, lámeme si každoročně hlavu s tím proč to tak je a jak je probudit, ale zatím bez výsledku, objektivně nám ani letos nepřálo počasí ani trochu
  • 17. listopadu – 6. ročník bowlingového turnaje Brandejská koule – zaběhnutá a usazená akce, mající svůj okruh účastníků, i když paradoxně možná konkurence Brandýské bowlingové ligy

 

Z těch ostatních akcí připomenu bowlingový turnaj slávistických odboček Potkali se u Kolína v Kutné Hoře, podařilo se druhé a páté místo.

Na jaře jsme se také pokoušeli nastartovat pétanque, měl to být dlouhodobý turnaj s názvem O zlatý košonek, i krásna cena pro vítěze je připravena, ale ještě ji doma Milan Neset, nebyla komu dát. A to bylo řečí na únorové ČS, tak nadšenou diskuzi k jednomu tématu málokdy slyšet. Ta nás ale zřejmě tak vyčerpala, že na vlastní hru už nezbyly síly.

V červnu byl opět známý pětiboj s přáteli slávisty z České Třebové. Úplně přesně to letos byl šestiboj. To bývá vždycky příjemná akce, i když jen s obtížemi se dávají týmy dohromady. Sice jsme výjimečně vyhráli, ale kdyby nám nepomohli nečlenové, tak jsme to nedali dohromady.

Letní cykloexpedice zamířila letos na západ země, do Slavkovského lesa. Částečně se obměnila parta, ale vydařila se, živi a zdrávi se všichni vrátili.

V čase brandýského posvícení to bylo tradiční posezení s manželkami, tentokrát v myslivně na Sudislavi. Vydařilo se, i když zábava nějak už není jako dříve a jakoby šlo jen o to jídlo. Však také po večeři se společnost začala rozpadávat.

Koncem října jsme se se dvěma páry účastnili tenisového turnaje v Kolíně. Výsledky prachbídné, ale tam startuje úplně jiná kategorie hráčů, než jsme my ale jen o sportovní výsledky nešlo.

V listopadu jsme se opět utkali s přáteli z České Třebové, tentokrát v bowlingu a zase, dát dohromady devět lidí se jeví jako nemožné a už vůbec není dobré, když nominovaní bez varování nepřijdou.

V prosinci pořádali opět kolínští slávisté bowlingový turnaj smíšených párů, nás reprezentovaly tři páry a výsledkem bylo 1., 3. a 4. místo.

Ještě také připomenu, že jsme byli například na rozlučce Ládi Šmicra, dost se jezdilo na ligu, i když to bylo utrpení. Stále je tady ještě sedm permic. Absolovovali jsme také různé jednorázové cykloakce, máme dva týmu v ústeckých bowlingových ligách, chodíme v zimě do haly. Bohužel, letos po mnoha letech už nebyl zájem o hodobožové sportování.

Je toho celkem dost, i když se to točí kolem úzkého okruhu lidí, než by byly představy. Každý z nás si teď může uvědomit kde byl, čeho se zúčastnil a jak tím přispěl ke spolkovému životu. Ten je přeci, krom propagace SLAVIE, smyslem našeho konání a snažení.

Pro každý spolek a tak i pro nás, je důležité, aby o něm věděla veřejnost. Nejdůležitější propagací každého spolku je především jeho práce pro veřejnost, čili veřejné akce. O těch jsem mluvil a další možnosti tam už nevidím. V dnešní době je asi obecně nejúčinější internetová prezentace. Tenhle trend jsme zachytili, tehdy díky Míšovi Janáčkovi a naše webové stránky mají snad slušnou úroveň o čemž svědčí i návštěvnost, týdně 60 – 80 přístupů a od spuštění již přes 12 tisíc. Je tam k nalezení všechno, jak pro člena, tak pro veřejnost. V tištěných médiích se občas také objevíme, obvykle ne naší zásluhou. Je dost práce s webem a není chuť tvořit něco dalšího. Na druhou stranu, nikomu nebráníme si cokoli z našich stránek stáhnout. Máme také propagační skříňku, stále ještě má nějaký význam, tak se o ni staráme. Leží to na Jardovi Benešovi a udržovat ji stále aktuální není jednoduché, to snad většina pochopí. Je udržována papírová kronika, i když ve mě sílí pocit, jestli to má pro budoucnost smysl, zda náš význam nepřeceňujeme.

Ekonomická situace OP je stabilní, samozřejmě jen za předpokladu výdajové zdrženlivosti. Jak se konkrétně v číslech vyvíjí posuzuje každá členská schůze. Okruh možných příjmů občanského sdružení je obecně dán a my nejsme výjimkou. A příjmy se nezvyšují, naopak, takže jsme museli jít cestou úspor ve výdajích. Například už jako spolek neplatíme halu, neplatíme startovné v bowlingové lize, to vše jsme přesunuli na ty, kterých se to přímo týká. Zvýšení členských příspěvků by jistě možné bylo, je to ale na diskuzi vůli této valné hromady. Jistě by se také našel prostor v oblasti přímých darů od členů.

Náš Odbor, či odbočka chcete-li, ale tenhle termín nemám ani trochu rád, je určitě jednou z nejznámějších a nejoceňovanějších ve slávistické obci. A snad i tady u nás ve městě. To se samozřejmě nepřihodilo jen tak samo od sebe. Je za tím hodně práce vlastně už druhé generace brandýských slávistů. Važme si toho a připomínejme si to vždy, když se ne všechno daří a přepadají nás pesimistické myšlenky. Ta dobrá pověst je totiž také závazek ne jen vůči těm před námi, ale těm, co přijdou po nás. Alespoň doufám, že přijdou.

Vloni jsem z tohoto místa mluvil také o slávistickém hnutí a to tonem spíše kritickým směrem k výboru OP v Praze. Řekl bych, že v letošním roce byl výbor přeci jen více vidět a že už není jen v defenzívě. I když například bychom si uměli představit komunikativnější sekretariát. Ještě že tam chodí Honza Čapek. A to my máme určitou výhodu v tom, že místopředseda OP Michal Dobiáš a člen revizní komise OP Michael Janáček jsou našimi členy. Prostý a nezasvěcený fanoušek z venkova stále nemůže pochopit, že existují dva subjekty sdružující slávistické příznivce a logicky se ptá: proč a jaký je v nich rozdíl a který je lepší? A už vůbec nechápe, když zjistí, že „sedí“ na jedné chodbě a ještě vedle sebe. Na tyhle diskuse běžně na internetu narazíte. A já se přiznám, že i když všechny ty peripetie pamatuji, jen těžko tohle umím logicky vysvětlovat. Zvláště v této době by se spojenými silami dal vyvíjet daleko větší tlak na akciovku i když by to ještě nezaručilo, že hlas lidu by byl vyslyšen. Někdy v budoucnu bude nutné k nějaké formě spojení dospět. Předpokládá to ale jednak otupení osobních animozit a hlavně, silnou integrující osobnost a jde o to, jestli se už taková vůbec narodila. Zatím je tedy stav takový jaký je a je mi jasné, že se jen tak hned nezmění, takže buďme i dál členy Odboru přátel. Je to pro nás jediná možnost propojení s klubem, kvůli kterému jsme vlastně kdysi vznikli.

K programu roku 2011:

základem by měly být naše veřejné tradiční a osvědčené akce:

     

  • Mariášový turnaj, 13. ročník, 19. března
  • dorostenecký fotbalový turnaj Memoriál Staška Baroše, 27. ročník, 6. srpna
  • cykloakce Okolím Brandýsa ve znaku SLAVIE, 11. ročník, 3. září
  • bowlingový turnaj Brandejská koule, 7. ročník, 17. listopadu

 

Diskusi ještě podrobíme Brandýskou bowlingovou ligu, ta by také patřila do této kategorie. Jde o to, že jsme možná brandýské občany pro které to děláme, bowlingem zahltili. Pro ty, které tenhle sport opravdu bere, existují další možností, jak si organizovaně zahrát, takže bychom možná měli ubrat plyn a nahradit sérii turnajů třeba jenom jedním.

Netroufám si po letošní zkušenosti mluvit o pétanque. Pokud tahle aktivita bude spontánní, pak není problém dát ji organizační rámec.

Spolek by měl dál žít svým obvyklým životem, což pro většinu představují pravidelné členské schůze. Pro ty, kteří chtějí něco víc mohou posloužit běžné akce, které každý rok máme.

Velký otazník visí nad pětibojem s třebováky, tady je technický problém, kde to vlastně pořádat, když Mítkov pustne. Snad jedině, že bychom se vrátili pod střechu. Také by možná bylo řešení domluvit se na spolupráci a udělat to opět v České Třebové, tam jsou výborné podmínky. A druhý problém je mít na to lidi. Totéž je třeba bowling s třebováky nebo hodobožové sportování. Takže bude nejlepší, postupovat rokem a operativně akce rozjíždět podle momentální situace. I přesto ale je nutné dát dohromady nějakou termínovou listinu, aby ty naše případné akce termínově respektovaly život kolem nás.

Pokračovat zřejmě budou oba týmy v ústeckých bowlingových ligách a jistě se také dá dohromady několik lidí do sportovní haly. Budeme jezdit na fotbal, i když to vypadá na veliké trápení. Uskutečnit by se také měla letní cykloexpedice, podzimní společenská akce, silvestrovská vycházka atd.

Letos jsme tady neměli nikoho ze SLAVIE, ale je pravda, že jsme se o to ani nijak zvlášť, vzhledem k celkové situaci, nesnažili. Teď se nějaká možnost objevuje, jeden z mladých nadějných hráčů SLAVIE, který už nakoukl do ligy, pochází z Náchoda a existuje tady ve spolku kontakt na otce, takže uvidíme.

Cokoli nás napadne, všechno je možné, je to jenom na nás a na naší chuti. Jaký si to uděláš, takový to máš, kdybych parafrázoval známý hit.

Je celkem normální, že názory i na to co dělat, se různí. Když už ale nechci stavět, tak bych neměl bourat – to by měla být zásada i obecně platná.

Svého času jsme také zkoušeli podniknout něco s místními sparťany. Dlouho už se naše kontakty omezují jen na vzájemné návštěvy výročních schůzí. My jsme připraveni jít i někam dál.

Vážení přátelé, tak takový byl dvacátý devátý rok brandýských slávistů. Celkem byl úspěšný, mohu konstatovat, že spolek je v dobré kondici. Před námi je třicátý a jaký bude to si s jistotou řekneme za rok, dá-li příroda. Jak se bude fotbalově dařit našemu klubu jen stěží ovlivníme. Jak se bude dařit našemu spolku tak to už je jen a jen na každém z nás.

V závěru mi ještě dovolte, abych poděkoval všem, kteří nás podporovali morálně a nebylo jich málo. Zvláště ale děkujeme těm, kteří nás podpořili i materiálně. Byli to: LANOS s. r. o. Praha, FEMAT s. r. o. Praha, Advokátní kancelář JUDr. Baborák, Neurologická ordinace MUDr. Baboráková-Švehláková a město Brandýs nad Orlicí. Velice si vážíme jejich přízně a doufáme, že nám ji zachovají i v budoucnosti.

Poděkování patří také všem našim členům, kteří ať už jakýmkoliv způsobem přispěli k dobrému obrazu našeho Odboru přátel ve městě i mezi slávistickou veřejnosti.

Do roku 2011 vám všem přání dobrého zdraví, osobní a rodinné pohody a podstatně více radosti s naší milovanou SLAVIÍ.

 AT´ŽIJE VĚČNÁ SLAVIA.

Děkuji za pozornost.

Josef Vondrka

Brandýs nad Orlicí

prosinec 2010

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V kategorii Historie

Příspěvek zaslal/a Josef Vondrka on 30.12.2010

Štítky:

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky