To Jarda Dočkal z Řetové dostal nápad. Dát si malé sportovní dostaveníčko poblíž jeho bydliště. Pro jeho přátelé z okolí České Třebové, ctící znakem kohouta, také slávisty z nedalekého Brandýsa, sblíženého Kolína a aktivně se přibližujícího Havlíčkova Brodu.

Aby nikdo nereptal, vybral hřiště neutrální – v Ústí nad Orlicí. Sportovní centrum Radava nabízí kryté tenisové kurty a bowlingovou hernu. Disciplíny tak byly dané. Datum 31. ledna 2015.

Nejasná však byla forma. A jen nejsilnější se dočkali. Artroskopie kolene vyřadila Milana Formánka, distorze kotníku Dana Herrmanna vyzmizela z osudí této akce odbočku H. Brod. Přesto zamýšlená účast 4 dvojiček nebyla ohrožena.

Halou krytý měkoučký koberec tiše sledoval lité boje tenisových čtyřher. Nejprve remízu 5:5, pak tři zápasy 5:4, jednou 6:2 a 7:3. Divné to tenisové počítání? Pravda, tenisový svět i aktuálně Australské Open to počítá jinak. Novátor tenisu, šéf celého našeho klání Jarda Dočkal, vyslyšel lkání médií nad předlouhými a vlekoucími se zápasy a určil, že každá dvojice má přesně třicet minut na to, rozhodnout zápas ve svůj prospěch. A tak jsme zřeli možná první remízu v historii tenisu a tři výsledky, které by někteří doprovodili kroutivými pohyby hlavy. Přesně takové, jaké předváděl náš síťový rozhodčí, dočasný invalida „Foroš“. Koleno si sice odpočinulo, za to krční páteř dostala zabrat. Ale pomohl nám rozřešit mnoho nejasných momentů našeho razantního tenisu, kdy míček otisk nenechá a jestřábí oko nám nebylo k dispozici. Nejlépe z toho všeho vyvázli Jarda Dočkal a Víťa Provazník, neb za výhry dvakrát 5:4 a 7:3 brali všechny body.

Protože i bowling byl plně v režii této dvojice, kde Jarda potvrzoval své profesionální zkušenosti a Víťa dle potřeb sekundoval, stali se z nich jasní premianti akce. S Kolínem sice remizovali 1:1 na zápasy, ale rozhodlo skóre. Své třebovské kolegy pak zdrtil Jarda finálními striky.

Druhé místo po tenise udrželi bratři Faterové, stačilo jim k tomu v bowlingu porazit Brandýs – Zdendu Krále a Láďu Bartoně.

A protože tito porazili v bowlingu nás „kolínské“ – M. Vaňka a M. Janáčka 120:117, posunuli se na třetí místo celkového hodnocení. Na Zdendův strike a spare v desátém framu jsme holt neměli pádnou odpověď.

Aspoň tak jsem to „pochopil a odvezl“ z turnaje já, oficiální výsledky jistě budou zveřejněny. Nebo možná radši ne.

Ta hodinka a půl v autě byla navzdory jiným veselým tématům tak nějak protknuta nití různých „jak to, kdyby, proč“. Až jsme pak navázali na vynikající Radavský oběd KFC večeří na exitu 50. Na vypláchnutí myšlenek ale nemohla stačit hnědá bublinkatá voda obez jakékoliv chuti – oficiálně pod názvem Pepsi, tlačítko Seven Up přineslo větší uspokojení. Porucha přístroje prý bude opravena. A já s Milanem pro příště víc potrénujeme…

Ale to už jen na okraj, aby bylo jasné, že ten den byl fakt nějaký divný. A že je hezké se zúčasnit, ale …. 🙂

Zásadní a k zapamatování je jiné: Českotřebovští sešívaní zakokrhali. V ten sněžný den mocně a hlasitě do světa slávistického – jsme tady a máme chuť zase něco podnikat. Východní Čechy a pomezí Moravy, ale i vy všichni ostatní – buďte ve střehu.

Tu nadsázku sdělení cítíte. Ale tu dobrou zprávu berte v potaz. A ve vší vážnosti. My, co kluky ze Třebové známe, jsme za to moc rádi!

MUDr. Michael Janáček

V kategorii Aktuálně