ZPRÁVA

O CESTĚ ČLENŮ OP SK SLAVIA PRAHA V BRANDÝSE NAD ORLICÍ o.s.,

VE DNECH 05.07.-12.07.2014

DO HLOHOVCE /JIŽNÍ MORAVA/

aneb

O PUTOVÁNÍ PO TURISTICKÝCH ZNÁMKOVÝCH MÍSTECH „LEDNICKO-VALTICKA“. 

 Motto :

Naše „Slávistická vlajka“  byla vožena po cyklostezkách a cestách Jižní Moravy.

 / Polojasno 24⁰-26⁰C /

 V 9.58 hod. ti poslední /ti nedočkaví již o několik set sekund dříve/ dopravují na místo srazu „nablýskaná a pečlivě připravená kola“ – světe div se (i J.B.) – a nemnohé objemné batožiny. V 10.20 je naloženo, v 10.25 vše připraveno ke společnému  odjezdovému fotu a v 10.30 hod. máváme, řidiči startují a odjíždíme.

Osádka Octavie pravděpodobně váhově podlimitní /Jirka, Mirek II (ten lehčí), Vláďa II

(Vláďu I i II pravděpodobně dělí jen nějaká ta desítka dkg) a Zdeněk/.

Osádka Fiatu pravděpodobně váhově nadlimitní /Vláďa I, Mirek I (ten těžší), Roman a Jarda (ten měl být teoreticky vyrovnán nějakou muší váhou).

Zatěžkávací zkouškou je přejezd „závor u splavu“ – lehce škrtáme podvozkem – ale vidina kvalitního asfaltu za Litomyšlí řidiče uklidňuje a tak je vše O.K.

Jinak též řidič zásadově prohlašuje, že to co nás veze půjde pravděpodobně „do starého železa“ a pro příští cykloexpedici bude k dispozice „něco více in“.

Fiátku však slouží ke cti, že jsme dojeli tam i zpět naprosto bez problémů.

Přes Litomyšl a Svitavy do Lipůvky /Restaurace Formanka/. Zde chvilička čekání na volné židle a poté dle aut k jednotlivým stolům. Menu osádky Octavie detailně nezjištěno /ale prý také chutnalo jako nám/.

M.F. :  150 g Kančí guláš, bramboráčky – tedy ne 3 ks, ale že bývá dosti omáčky –            tak bramboráčků 6 ks (115,- +); R.Š : to samé i když neplánovaně také 6 bramboráčků; V.K.: 150 g Moravský vrabec, špenát, bramborové knedlíky ne – houskové (99,-);            J.B. : 300 g Bramborové knedlíky plněné uzeným masem, zelí (96,-) – řidič nealko a ostatní Starobrno 11. Obsluha rychlá a tak vstáváme – již čekají další strávníci.

Ve 14.30 hod. jsme na GPS 48.7750225N, 16.7687931E – telefonát panu domácímu a rychlé ubytování /v 15.00 začíná finále Wimbledonu/.

Chalupa (100 m2) s apartmány I a II (propojenými). Oba apartmány vybaveny stejně (obytný pokoj s gaučem, křesla, jídelní a kuchyňský kout /plynový sporák, lednička, varná konvice/- WIFI, TV /mnohokráte – občas při fotbalu se to sekalo a hlásilo to „nedostupný signál“); (koupelna s WC a sprchovým koutem (slabý tlak vody); příkřejší schody do podkroví – I. (pokoj vlevo – Frydrych,Knapovský), (pokoj vpravo – Bartoň, Král); II. (pokoj vlevo – Švec, Držmíšek); (pokoj vpravo – Beneš, Šilar). K dispozici i 2 garáže.

Je 14.50 hod. a tak rychle do první hospody (240 m) Restaurace Pančava. Příjemné prostředí, velká plazma, G 11. Jak to rychle skončila nyní již dvojnásobná Wimbledonská  vítězka – Petra Kvitová, tak rychle jsme hasili „žížu“  /3x-4x G11/. Nevaří tu a tak hledáme to pravé ořechové.

Neznáme ještě místní zkratky /přes Šulaperk 500 m a převýšení 15 m/, tak do místa určení /Restaurace Usedlost pod vinohrady/ šlapeme 1400 m s převýšením 30 m.

Venkovní terasa a Bernard 11 jsou nám k službám /nový moderní objekt s ubytováním/.

V 18.00 začíná fotbalové utkání MS Argentina:Belgie a tak někteří dovnitř k televizi. Ke stolu u televize zasedá M.F. a J.B., opodál M.Š., V.B. První gól padá rychle /8.min. Higuaín/ a následně hra upadá do nezáživného průběhu. M.F. opouští televizní stůl.

Následné řádky jsou speciálně psány na žádost „přítele“ V.K.. U venkovního stolu prý zazněly nepotvrzené informace obsluhujícího číšníka, že člen výpravy sledující televizní fotbalové utkání – toto utkání až tak pečlivě nesleduje. Je pravděpodobné, že nezáživnost televizního přenosu – tedy výkony jednotlivých hráčů – přiměly J.B. na chviličku hlouběji zapřemýšlet, kdo si více zaslouží postup do dalšího kola. Toto dvouminutové „přemýšlení“ si snad ani nezaslouží tolik prostoru ve zprávě a nezasloužil by si jej ani časový úsek bohatší o jednu nulu /dvacet minut–to není ani poločas poločasu/. Před koncem poločasu máme všichni zaplaceno,  a protože domácí zásoby máme na adrese Krátká č.p.259 – teď již přes Šulaperk – rychle tam.

Pod venkovním /zastřešeném/ posezení na nás ke kafíčku čekají vynikající Irenčiny „Moravské koláče“, neméně chutná Vláďova „Bábovka“ či Taťánin „Drobenkový meruňkový koláč“. Po očku sledujeme televizi – gól již nepadá – Argentina postupuje.

Ke slovu přichází i koštování „ušlechtilého pití“ z Mostku-SL a z Olomouce. K tomu bylo příhodné zakousnout chleba s jedinečnou Mirkovou pomazánkou a papričkami.

Po tomto „koštování“ již není vůle dát do kupy hráče na mariáš a tak do hajan.

Zapisovatel poznámek při této činnosti osamocen sleduje „nekvalitní“ televizní přenos zápasu MS Nizozemsko : Kostarika a protože gól nepadá, přenos se prodlužuje až do začátku neděle. Na pokutové kopy vítězí Nizozemsko 4:3 a postupuje.

Při výše popsaném koštování také došlo k významnému jednohlasnému rozhodnutí – zítra budeme ctít J.B. navrženou trasu – takže „do hajan“ v 0.45 hod. s vědomím, že nás již dnes čeká ETAPA RAJHRAD.

NEDĚLE 06.07.2014  79,7 KM

 / Jasno 28⁰-30⁰C /

 Mirek, Zdeněk, Vláďa i další, připravují jako každodenně vynikající snídani, ostatní vstávají následně – dnes máme za úkol být nejdéle v 9.48 v Břeclavi na vlakovém nádraží.

Nemáme prozatím zmapován stav místních cyklostezek a tak stanoven odjezd na 8.30 hod., protože však se jedná o první etapu a všichni jsou „nažhaveni“ – odjíždíme již v 8.15 hod. po silnici směr Lednice, Charvátská Nová Ves, Břeclav – 13 KM.

Zde v infocentru „I“ první čtyři známky (N^o787 – Břeclav; N^o 1991 – Trojmezí; N^o 933 – Pohansko -Břeclav; N^o 1859 – Zámeček Pohansko u Břeclavi), pátá (N^o 1824 Synagoga Břeclav) nezískána /v neděli je brzo a následně v pondělí „zavřeno“/, šestá (N^o 1323 Lodní doprava Břeclav) nezískána – Loď Pálava neobjevena .

Nádraží ČD vcelku bleskově nalezeno a tak půlhodinové čekání na spoj do Rajhradu.

Jiří má zaměstnanecké výhody a tak pouze společná jízdenka pro sedm zájemců.

Odjíždíme dle grafikonu a do Rajhradu přijíždíme na minutu – v 10.34 hod.. Naplánovaná trasa by měla vést přes Blučinu, Židlochovice, Pohořelice, Vranovice a Šakvice do Hlohovce – 65 KM /stoupání 614 m, klesání 645 m/.

V Rajhradě navštěvujeme (N^o 623 – Benediktinský klášter Rajhrad) a poté směr Židlochovice (N^o 861-Židlochovice; N^o 1733-Židlochovice-Akátová věž ). /N^o 1576-Obec Blučina) nezískána–OÚ zavřen/. V Židlochovicích nás „Starobrno„ neoslovuje a tak polední zastávka až v Žabčicích – Svijany a česnečka. /N^o 1632-Pohořelice) nezískána–nezajíždíme tam/. /N^o 2064-Vinařská obec Vranovice) nezískána–„I“ zavřeno/.

Ujíždíme zdatně směr Šakvice /domluvena zastávka a občerstvení/. Zde na trase se dopouštíme malého hříchu /trháme pár meruněk ze stromu a následně zjišťujeme, že strom je označen nápisem „Prodáno 14“.

Před Šakvicemi na nás čeká stoupání a to se stalo prvotní příčinou „nechtěného dělení“ pelotonu. Je potřeba konstatovat, že prvního a také posledního, neboť ten kdo chce, se také může z nezdaru poučit a příště již „nedokonalost“ neopakovat.

M.Š ve stoupání „zapnul tryskové motory svého stroje“ a V.K. se jej snažil stíhat – oba dva ostatním zmizeli z obzoru a když zbytek dojel na okraj Šakvic stál nad hádankou – křižovatka a ti dva výtečníci porušili nepsané pravidlo /na křižovatce je nutné vždy čekat na další členy výpravy/. Jak se dalo čekat – zvolili jsme tu špatnou cestu a po dosti výrazném klesání jsme obec objeli a byli jsme na druhé straně a chlapci nikde. Po telefonátu jsme zjistili, že čekají nahoře před hospodou. Tu dalšího prohřešku se dopustil M.F. – řekl, že do kopce ne a nečekal, nasedl a odjel. Někteří více a ti druzí asi stejně tak, potřebovali občerstvit a tak se rozhodli cestou vzhůru k hospodě. Aby té grotesky nebylo málo – ti první dva výtečníci nečekali, vrátili se zpět a spodem odjeli v dál. Takže pětičlenný zbytek výpravy je nenašel /ani nemohl/ a tak se alespoň vydatně občerstvil.

Jednohlavý a dvouhlavý tým po prý „úděsných“ cestách doklopýtal do Bulhar, kde se setkal a vyrušil prý M.F. s družného hovoru se dvěma “studentkami z Brna“. Poté následně úspěšně dorazil do Hotelu Hraniční Zámeček v Hlohovci ( Svijany 11 za 30,- Kč) a následně do našeho přechodného domova. Prý – kdoví jest-li – tachometr ukazoval nějakých 84,2 Km. Zde chlapci nelenili a začali koštovat chuť „Fernetu“.

A co náš pětičlenný tým- po telefonické radě /do Bulhar ne/ – vystoupal do Zaječí.

A v Zaječí – „Slavnosti“. Při čekání na průvod občerstvení (pisatel Hamburger, ostatní plněnou Tortilu a všichni Gambrinus). Ze Zaječí do Přítluk a Rakvic. Do Podivína po silnici se navigaci zdála cesta dlouhá a tak „příšernou cyklostezkou 5066“ přes „Přírodní park“ do Lednice (v Onyx Restauraci Plzeň 12 za 39,- Kč – J.D 2x). Poté již k domovu a v 18.10 hod. se vítáme se zbytkem výpravy.  Všichni maličko unaveni, ale spokojeni.

Jak popsáno výše – tři „uprchlíci“ již mají základ a tak odchod na Bernarda 11 do RUPV a na prý „nekvalitní“ žvanec.  Ostatní koupel a hygienu, lehké občerstvení a za nimi přes Šulaperk také na pivo. Tam nějaké to foto a plány na zítřek.

Vláďa snižuje etapovou zátěž /již je pravděpodobně znát výše „A“ v krvi a ono dobře – zítra má být „super vedro“ a tak navržena původně úterní etapa – VALTICE, /LANŽHOT/, BŘECLAV, LEDNICE.

M.F. jde do lokálu platit prý dvě piva /tomuto váženému pánovi se v některých situacích nedá věřit ani nos mezi očima/, ostatní platíme postupně také a doma následně kořaličky /Slivovička, Starý myslivec/. Zapadá sluníčko a všichni ožívají – následuje další runda.

V čase 22.20 odkuď si J.D. vytahuje zajímavý přístroj – alkohol tester.

Všichni povinně dýchají – některým to nadýchání nejde (nebo vědomě nechce jít), ale výsledky jsou průkazné – víceméně nepřekvapující :

V.K. (1,43); R.Š (1,08); M.F. (0,92); J.D. (0,92); Z.K. (0,80); V.B. (0,64) a J.B. (0,55). M.Š /nepřítomen měření/; R.Š – před úkonem dopil nalitou stopičku.

V čase 23.10 vyhlášeny „hajany“, neboť nebylo karbaníků – schopných přemýšlet.

PONDĚLÍ 07.07.2014  42,4 KM

 / Jasno 32⁰-36⁰C /

 Snídaně včasná a kvalitní a i Ti co odmítali sednout na kolo – v 9.00 hod. připraveni a v 9.05 hod. stoupají do kopce směr Valtice.

Tam návštěva „I“. (N^o 255 – Valtice; N^o 1654 – Kolonáda Reistna-Valtice; N^o 1765 – Zámeček-Randez-vous), čtvrtá (N^o 1787 Valtické Podzemí) prozatím nezískána (zavřeno), ale díky laskavosti J.D. a V.B. v příštích dnech získána.

Po velice náročné Vinné stezce /stoupání/ na Kolonádu Reistna-Valtice (v pondělí zavřeno) a tak pouze foto a dále stezkou směr Břeclav. Občerstvení /přírodní/ – okolo stezky nespočet nezadaných stromů obalených meruňkami – nikdo je nečeše ani nesbírá.

Jedeme podél hranic /před námi se tyčí za hranicemi mnoho větrných elektráren/ a jakoby nás přitahovaly (špatně zahýbáme) a ihned jsme na symbolickém hraničním přechodu. M.F. opět vede tu svou /dnes výbornou/: zpátky do kopce nejedu .

V Österreich přes Katzelsdorf, Reintal na bývalý hraniční přechod Poštorná a do Břeclavi.

Zde se ujímá žezla Jiří a v „I“ pátrá po zdejším pivovaru a zdejším pivu. Jde do čela a přes přechod na druhou stranu ulice. Následuje jej přítel M.F., avšak již na červenou a tak se ozývá troubení a prý i „ťukání“ na to co je na krku. Ona je zakázána jízda na červenou, ale i jízda na kole na přechodu. „Zvedáme varovný prstíček“ – příště, příště by to mohlo dopadnout hůře, náš příteli. Kličkujeme chvíli Břeclaví, ale nakonec jsme tam kde chtěl Jiří být – Restaurace u koupaliště – točí tam Podlužan. Skoro každý dává dva kousky a boršč /Mirek a Vláďa si dávají nášup v podobě menu/. Pisatel by měl snahu etapu protáhnout až do Lanžhotu, ale vzhledem k úmornému vedru souhlasí s pokračováním směr Lednice. (N^o 1356 – Lanžhot) tedy nezískána.

Při průjezdu Charvátskou Novou Vsí je Zdeněk vyzván, aby se pokusil najít svého bývalého kamaráda z dřívější práce u něhož tu v dávné minulosti byl.

Na zahrádce pod slunečníkem čekáme na Zdeňka, stačíme zdolat další dvě piva – Zdeněk byl úspěšný – dům přítele našel a ten byl doma – měl radost se shledání.

V Lednici „I“ – (N^o 144 – Lednice-Minaret; N^o 228 – Janův Hrad; N^o 2075 – Apollónův chrám-Lednice, N^o 428 – Rybniční zámeček Lednice).

Vláďa to odstartoval a tak skoro všichni Chorvatskou zmrzlinu (někteří prý měli poté žaludeční potíže, ale jejich specifikace není pisateli známa).

Zbývá nám dorazit poslední 4 km a tak co by dup jsme v Hlohovci, zkoušíme další možnosti občerstvení. V cukrárně nic a tak nacházíme Hospodu „Moravu“ a po hygieně šupky dupky tam. Překvapivě se stává zadní venkovní posezení naším stálým domovem,  i když tu mají  jen Bernarda 10. Když chutnal panu M.F., tak musel chutnat i ostatním a podle ohlasů jim také chutnal. Zde se počty „pivíček“ o trochu zvýšily  (asi 4-5), i když někteří jedinci zde mohli mít o „dvacku“ útratu i vyšší /většinou však bylo placeno zelenou bankovkou a většinou to stačilo/.  Po vcelku hodnotné debatě, proložené i pár slovy s přítomnými domorodci po 21.00 hod. společný odchod na základnu – na mariáš.

Při debatě určen plán zítřejší etapy : ZNOJMO.

Vláďa zítra zůstává doma a s ním Zdeněk. Zůstává i Jiří – navštíví příbuzné v Březí.

Vláďa a Zdeněk dostávají speciální úkoly (stávají se nákupčími) a v případě možnosti ve Valticích zakoupí pro sběratele TZ (N^o 1787 Valtické Podzemí).

Tak konečně je hladina „A“ v normálu, je i čas a i když se nedaří přemluvit Jirku, je tu zdatný zástupce – čtvrtý ke stolu – Vláďa. Před zahájením hry dochází též k ochutnávce pomazánky a papriček, je míchán drink /slivovice s griotkou/ a konečně je i sejmuto.

Vláďa již od začátku stanovuje čas poslední hry (23.00 hod), občas je i úspěšný a jednou i nečekaným zahlášením pro něj „loženého“ durcha – nehlásí chytrého – vyprovokuje pisatele k fleku na durcha, je tu okamžitě re a platba pro J.B. a nebohého M.F. – dříve 4 Kč /nyní tedy 40 Kč/. Hraná hra se koná až ve 23.15 hod. a Vláďa nedbaje přemlouvání odchází do „hajan“.

Přes tuto nejvyšší platbu se pisateli zdá, že svůj majetek o pár šestáků navýšil – hlavní je však to, že se našel čtvrtý do party a zazněl nějaký ten flek, re i sup.

Roman nemůže usnout, vyhání komáry (spíše jen jednoho neodbytného), pisatel narychlo dokončuje poznámky a nařizuje budíka na mobilu – 5.55 hod. (odjezd nejpozději v 7.10 hod.) a i on ve 23.40 míří na svoji postýlku.

ÚTERÝ 08.07.2014  78,8 KM

 / Oblačno 23⁰-25⁰C, větrno /

 Snídaně jak jinak, včasná a kvalitní a oproti plánům i pro jistotu o pět minut dřívější odjezd (7.05 hod.) pětice účastníků vlakového zájezdu do Znojma.

Již cestou do Valtic se zdálo, že dnes fouká více a především z východu na západ. Nějak jsme si prozatím nepřipouštěli, že pojedeme ze západu na východ–tedy proti větru.

Ve Valticích jsme včas 7.25 hod. a tak máme možnost pozorovat místního mladíka spícího v opravdu krkolomné pozici – to se fakt mnohokráte nevidí, co „opilci“ dokážou.

Než-li nám přijede osobní vláček z poloviny motoráček tažený udatnou lokomotivou, tak pár slov o zbývající dvojici a jednom sólistovi.

Podle informací Vláďa se Zdeňkem prý zavítali také do Valtic a provedli nákup, a v pozdním odpoledni se vrhli na přípravu večeře (brambory, omeleta s uzeným) – byla velice jedlá.

Podle dalších informací Jiří na kole do Březí /přes Mikulov/ a zpět 40 km – tam se mu jelo vynikajíc s podporou větru /zpět jej čekalo to co později i nás/ – protivítr.

Příbuzné našel a Ti jej důkladně vybavili na cestu zpět /darovali starý batoh (na vyhození) a naplnili jej okurkami, meruňkami a především slivovičkou/. Ty meruňky si musel však sám natrhat – kolik jich na místě snědl a o kolik kg tedy na cestě zpět více táhl, o tom nemá pisatel pravdivé informace. Při cestě zpět si dal v Sedleci teplé škvarky a kofolu. Tato informace by měla být pravdivá, neboť o ní sám vyprávěl, ale stín podezření tu je, neboť při zastávce na tomto místě (ale to až ve čtvrtek) se přítel M.F. nedočkal teplých, ale pouze studených škvarků a ty při absenci piva odmítal pozřít.

V 7.43 hod. přijíždí místní „TGV“ vybavené na přepravu kol a frčíme (jelikož jsme druhý, tedy poslední vagón) – hází to s námi i s našimi koly – vždyť uháníme vpřed „o sto šest“.  Vláďa s Mirkem pozorují krajinu a zdá se jim, že se koruny stromů zdatně pokyvují – je to rychlostí tohoto rychlovlaku, ale především také sílou větru. Asi nás nečeká žádná selanka.

V 8.53 jsme ve Znojmě. Tam hledáme to písmeno „I“. (N^o 835 – Rotunda Sv.Kateříny Znojmo; N^o 1724 – Znojemské podzemí; N^o 1623 – Loucký klášter) – tato poslední známka získána po cestě ze Znojma – velmi cenná.

Na začátku zpáteční cesty lehce kufrujeme – jedeme směr Šatov /zde k dispozici

N^o 829 – Šatov; N^o 1697 – Pěchotní srub Šatov)/, ale vzhledem k povětrnostním podmínkám by etapa byla neúměrně dlouhá, tak navigace hlásí „chybu“ a směr Slup – zde (N^o 667 – Vodní mlýn ve Slupi). Zde i přes radu správce mlýna hospodu nenalézáme a tak oběd až v Jaroslavicích. Ani jsem neměl ponětí, že kromě Obce Jaroslav existují i Jaroslavice. Zde cosi málo do análů cykloexpedic.

V Restauraci Na náměstí – 4 x dršťková – to není nic nenormálního, ale co zaznělo jako objednávka k pití a co bylo vypito – to nenormální u jistých přátel je :

Slyšte : J.B. a R.Š (2 x Hostan), M.Š (1 x Hostan) – M.F. (žlutá točená limonáda),

V.K. (žlutá točená limonáda – Hostan prý také není jeho oblíbené pivo ).

Následně naše cesta vede přes Dyjákovice (zde ukázka kvality některých cyklostezek označených „euro“ – jedeme polní cestou i necestou) do Hevlína.

Zde na začátku další zápis /tachometr J.B.  pro letošní rok přeskakuje z 999.99 KM na 1.000,0 KM. (N^o 1560 – Hevlínské jezero).

Zde padá rozhodnutí – do Mikulova přes Österreich. Tímto (N^o 1973 – Rozhledna       U Křížků, Drnholec) nezískána.

Tak tedy přes Laa an der Thaya, Wildendürnbach, Neuruppersdorf a Pottenhofen jsme vystoupali na hranici nad Mikulovem. Zde tedy zasloužený sjezd a po nové příhraniční cyklostezce do Mikulova.

Zde „přátelé“ jen zhlédli u Restaurace Bonsai nápis „Plzeňské pivo“ a hrr tam. Sám tedy příkrým stoupáním na náměstí do „I“. (N^o 281 – Mikulov, N^o 927 – Svatý Kopeček – Mikulov, N^o 1747 – Rozhledna Kozí Hrádek, N^o 764 – Jeskyně Na Turoldu – (N^o 1760 – Dietrichsteinská hrobka Mikulov) získána až ve čtvrtek při opětovném samostatném výšlapu na náměstí.

Zpět dolů a za již příjemně relaxujícími přáteli – jedna Plzeň a tu začíná slunečníkem hýbat nepříjemný vítr – schováváme se v průjezdu restaurace – přichází půlhodinová vydatná sprška. M.F. ladí svůj „chytrý telefon“ a lanaří J.D. k cestě do Mikulova.

Není toho však třeba – déšť ustal a nic nebrání cestě do Sedlece /tam u jedné křižovatky M.F. dostává bláznivý nápad odbočit na Bulhary – je však přehlasován a děláme dobře – zjišťujeme, že ze Sedlece do Hlohovce vede okolo rybníka „Nesyt“ velice slušná cyklostezka a že nic nebrání v Sedleci okoštovat nabízená vína. Většinou každý „dvoudecku“ jiného druhu /takže ještě koštování mezi sebou/ a do Hlohovce.

Zde výtečná /výše popsaná/ večeře – na jejíž závěrečné přípravě má největší zásluhu Mirek Š.– je výborná a dostatečná a je jí potřeba spláchnout Bernardem – takže naše kroky vedou tam /pisatelovi po několika minutách využitých k sepsání poznámek/.

Při debatě určen plán zítřejší etapy : VELKÉ BÍLOVICE, VELKÉ PAVLOVICE.

Po návratu z „Moravy“ ve 22.05 hod. sledování fotbalového zápasu MS Brazílie : Německo 1 : 7 – to tam padalo tak rychle, že někteří nestíhali přibíhat k opakovačkám.

Ve středu v 0.10 hod. – zhasínáme a uleháme.

STŘEDA 09.07.2014  51,5 KM

/ Oblačno 24⁰-26⁰C, větrno /

Snídaně opět včasná a kvalitní /vstáváme průběžně mezi 6.20 a 7.30 hod./.

Plán : Pojedeme všichni /do Lednice, Podivína, Velkých Bílovic a Velkých Pavlovic – při zpáteční cestě v Lednickém parku zhlédneme vystoupení Sokolníků/.

Po snídani pisatelem zakoupená „Griotte“ nalita a při „vzpomínce“ nejstaršího člena „týmu“ M.Š. vzpomenuto I. Výročí náhlého skonu naše přítele Josefa Vondrky.

Stanoven čas odjezdu 9.00 hod. a dodržen, přes „malé střevní potíže“ přítele M.F..

Do Lednice frčíme a za ní měníme lehce plány /změna bude malou komplikací/ v následném průběhu etapy /z hlediska naleštěnosti kol/. Uhýbáme po silnici na Janův Hrad /po cestě fotíme ekipu koní/. Některým se zdá, že to malé hříbě nedýchá – dýchá. Jeden „grošák“ také tahá svoji mužnost dosti až k zemi.

U Janova Hradu je uzavřen most přes „Starou Dyji“ a tak na radu kastelánky – kousek zpět a pak směr Ladná. Kdosi neznámý /nikdo se k tomu nehlásí/, ale pisatel to nebyl – jako první zahýbá vpravo, ale ejhle po dvaceti metrech končí asfalt – a začíná stometrová cesta „bahnitým terénem“. Pisateli není známo, proč pan M.F. panu pisateli vtlouká do hlavy cosi o mytí kol a další podobné nesmyslné pokyny. Jednu radu pisatel panu M.F. dává – i když nebyl viníkem situace : Po včerejším nočním dešti je dosti kaluží – projíždějte je. Přes Ladnou na okraj Podivína a nadjezdem nad dálnicí směr Velké Bílovice (N^o 1667 – Město Velké Bílovice). Zde na nám.Osvoboditelů v příhodném „Bufetu“ někteří pivo a boršč, někteří i menu.

Je příjemně a tak zvolena odbočka směr Velké Pavlovice (8 km). Velké Pavlovice – „I“ (N^o 1684 – Rozhledna Slunečná Velké Pavlovice; N^o 1992 – Rozhledna Bořetice nad Kraví horou) .  N^o 65–Hustopeče,N^o 1938–Mandloňová rozhledna Hustopeče – nezískána –nezajíždíme tam.

Zde na trvalé dotazy přítele M.F. /Přítel V.K. zde na jednom místě “I“ získal celkem          8 vizitek/.

Vracíme se 3 km zpět a přes nadjezd přes dálnici u Rakvic /zde někteří „tiráci“ zdraví naši vlajku troubením/ míříme do Rakvic. Zde na OU (N^o 1948 – Rozhledna Maják Přítlucká hora) a v Podivíně (N^o 1357 – Královské město Podivín).

Z Podivína míříme směr Lednice. Zde v Restauraci U Parku koštujeme Lobkowicze a někteří ochutnávají polévku z dnešní nabídky.

Ve 14.00 hod. platíme neboť ve 14.15. hod. v areálu zámeckém parku začíná ukázka vystoupení dravců skupiny Zayferus o.p.s..

Čekáme před tribunkou na Zdeňka, Vláďu a Mirka – hlásí defekt – Zdeněk má prázdné zadní kolo. Po zajímavé hodinové prezentaci (a 100 Kč), kdy na losované vstupenky vyhráváme „Kalendář dravců 2015“, probíhá rychlá společná výměna duše. Vzhledem k tomu, že stav pásky je nevěrohodný – je poskytnuta J.B. páska nová a výměna dokončena. /V duši se objevila malá dírka, vzniklá nejpravděpodobněji proražením/. Dále naše kroky vedou do samoobslužného „bufetu“ na odpolední večeři (pivko a menu – vícekrát také „smažák“ s hranolky).

V 17.10 jsme doma, hygiena a čekání na pana domácího – majitele 30 ha vinic a mj.    i sklípku v Hlohovci /Na Šulaperku/, kam jsme pozváni.

Po 19.00 hod. začínáme prohlídkou 3-leté vinice a poté posezení u dlouhého stolu s talíři s domácím uzeným, špekem a sýrem. Degustace vín cca 12-ti druhů (mj. RŠ, M, SU, RR) a v jejím průběhu zajímavé vyprávění Dipl.Ing.Leopolda Vlka (1950)o Hlohovci, jeho životě a jeho životních zážitcích a zkušenostech, proložené našimi informacemi a nás a našem spolku. Došlo i na zápis předsedy do kroniky a na domluvu exkurze v jeho dalším zázemí a dílně jeho syna. /Závěrem stanovena cena (300 na hlavu) a domluvena objednávka vín na cestu domů/.

Cestou ze sklípku odsouhlaseno, že dnes pojedeme pro změnu opět na západ – do Dolních Věstonic a Mikulova.

Po 24.00 hod., tedy již ve čtvrtek přichází rozloučení a příchod domů ve 107 min. fotbalového zápasu  MS Argentina:Nizozemsko – je to 0:0. Pokračování degustace dvou obdržených lahviček vín a při poslední skleničce sledování radosti hráčů Argentiny (postup po pokutových kopech 4:2). V 0.50 hod zhasínáme a jdeme „chrupkat“.

ČTVRTEK 10.07.2014  /47,6+3,3/ 50,9 KM

/ Oblačno 20⁰-22⁰C, vánek /

Hlava z vína nebolí a tak vstávám v 6.30 hod. a dopisuji poznámky ze včerejšího večera a doby popůlnoční. Ostatní vstávají svěží také a tak bezproblémové nahlášení /počtu vín domů/ a vyhlášen odjezd na 10.00 hod.. Jirka a Vláďa jsou fit, ale zůstávají a na nákup do Valtic a pro tu TZ. /Poděkování/. Příprava večeře – buřtguláše.

Dnešní 6-tice směr Hraniční Zámek, Bulhary, Nové Mlýny, Pavlov (zde nostalgická vzpomínka účastníků CE 2002 na denní stoupání k „ubytovně“) a Dolní Věstonice.

Zde v Archeologickém muzeu (N^o 179 – Dolní Věstonice; N^o 918 – Sirotčí Hrádek;      N^o 914 – Dívčí Hrady);.

V Restauraci Pod Pálavou zaslouženě fazolová polévka a Budvar.

Cesta sem byla tak víceméně „nahoru a dolů“ a tak zpět ne a raději neprobádaným terénem do Mikulova. Hrozí jízda po E 461, ale oči pana M.F. je potřeba pochválit.

Při sobotní pohledu z okénka auta před Mikulovem se mu prý zdálo, že vedle E 461 se míhají cyklisté /tam musí být cyklostezka/. A také je a v celku kvalitní a tak netrvá dlouho a již zase „kamarádi“ objednávají Plzeň 12 a já šlapu pro tu No 1760.

Vláďu lákala odbočka na Pernou, ale nakonec od „horské časovky“ ustoupil.

Z Mikulova po již známé trase do Sedlece /malá změna tu však byla/. OSS či KrÚ tu na rozdíl od naší OSS ÚnO mají asi „many“, neboť nenadále je dosti dlouhý úsek silnice č.40 vyfrézován a v úterý jsme nejeli po žádném tankodromu typu „Rviště“/.

V Sedleci dle rady J.D. občerstvení. Až pozdě zjištěno, že k jídlu není pivo a tak někdo si pochutnává na langoších a smaženém sýru, někdo studené škvarky balí na doma.

Nasedáme na své stroje a za chvíli jsme doma (15.20 hod.).

Výborný guláš v dostatečném množství. Dopita griotka, koštována slivovice a čekáme na domluvenou druhou část exkurze majetku pana domácího. Čekáme doma, čekáme na Zámku. Pak nečekaná exkurze další vinice u Zámku.

Kanceláře, skladovací hala, dílna – no očekávané –v bývalém ZD – no prostě hospodaření víceméně „na koleně“ s nějakým tím modernějším vybavením.

Takže „tryskem“ na základnu odložit kola a do „Moravy“. Někdo tři, čtyři, někteří zdatnější i pět kousků. Ve 22.30 hod. již doma a na řadu přichází odležený gulášek, uzené, papričky, pomazánka.

Konečně zase šustí čertovy obrázky. Vláďa ve čtyřech jen na „hoďku“ a tak ve 23.30 jsme ve třech. Nezvyklý počet hráčů způsobuje některé „renonci“ – Mirek hlásí sedm proti – padne „buchanců“ nejméně osm – Vláďa se diví. Výsledek – Vláďa volil – má 12 karet – nezahodil- hra je anulována.

Nakonec před 01.00 hod. vyhlášena poslední hraná hra – dochází k ní až v 1.15 hod. a dostává „mládí“ do kladných čísel. Mirek hlásí 7-Vláďa flek-Mirek re. Jak nás pan M.F. trápil celý večer těmi hlášenými „7“ – tak tato poslední hra dopadla velice spravedlivě – zkušený „mazák“ tu sedmu neuhrává a platí – takže vše je tak jak má být.

Takže dnes nejpozději za celý týden – v 1.30 hod. – se potichoučku ukládám na svoji postýlku, obyvatelé apartmánu II v klidu nabírají sílu na dnešek tj. pátek.

PÁTEK 11.07.2014  7,1 KM

/ Zataženo 16⁰-18⁰C, Déšť /

Vstáváme déle – cca okolo osmé jsme všichni pod venkovním přístřeškem.

Majitelé „chytrých telefonů“ M.F., R.Š a J.D. celý týden vzájemně „ladili“ a zkoumali svoje navigace a další vymoženosti těchto telefonů – dnes mají za úkol zjistit jak to bude s počasím. Jejich zvěsti jsou nepříznivé – bude pršet.

Různé návrhy činnosti nejsou odsouhlaseny /koupání v Laa, prohlídka Zámku Lednice či Valtice, autem po TZ (Hustopeče, Klobouky atd., na kole „Tour de Hlohovec“).

Vítězí návrh – Bowling na Hraničním Zámku „Chaplin Café“.

Vyrážíme pěšky, ale po dvěstěpadesáti  metrech v 10.20 hod. začíná vydatně pršet. Vláďa se obětuje a dělá nám „taxi“. Čeká nás provázková dvoudráha v krásném prostředí.

Takže tedy APARTMÁN I versus APARTMÁN II.

Na tom je průkazná shoda, na rozdíl od vlastního hodnocení litého souboje.

APARTMÁN I „plácá“ cosi o svém nesmyslném vítězství 3:0 /prý vítězí tým jehož jedinec nahází v kole nejvyšší nához. A co výkony těch druhých.

APARTMÁN II oponuje tím, že podle schválených propozic zápasu /že jej zástupci    AI nečetli, je jejich chybou/ vítězí tým s nejvyšším náhozem družstva ze všech her/ a světe div se, tímto týmem je APARTMÁN II.

Spravedlivý rezultát je asi tento /takto věc bral pisatel jako pravou již před zahájením/ – vítězí tým v každém kole s vyšší náhozem – takže AI : AII 2 : 1 a gratulace.

AI : 507, 468, 494  /1.469/     AII : 408, 451, 513  /1.372/.

1. Frydrych Miroslav 400 (143,109,148);        2. Beneš Jaroslav 386 (117, 127, 142);

3. Držmíšek Jiří 365 (106, 112, 147);             4. Král Zdeněk 364 (156, 96, 112);

5. Bartoň Vladimír 357 (102, 126, 129);         6. Švec Miroslav 352 (100, 120, 132);

7. Knapovský Vladimír 348 (106, 137, 105);   8. Šilar Roman 269 (85, 92, 92).

Strike : M.F. (7); J.B. (3); J.D. (6), Z.K. (3); V.B. (2); M.Š (1); V.K. (2); R.Š (1).

Je 13.40 hod. a tak rychle „taxi“ do kamenného „Bufetu“. Hrachovou polévku jen někteří – je  velice vydatná, což některé co si objednali i druhé menu ve výsledku zaskočí.

Někteří flamendr s rýží či chlebem, někteří sekanou, rajskou s knedlíkem – podle jednotlivých ohlasů – naprostá spokojenost. Jiří se chystá navštívit bankomat v Lednici – k překvapení všech – nesedá na kolo (neprší) – sedá za volant.

Momentálně neprší a tak před J.B. stojí výzva „Časovka Tour de Hlohovec“ – 7,1 km okruhu, který zde zdolávali v přípravě i reprezentanti.

V 16.20 hod. odstartována jízda J.B. – výsledný čas 17,58 min. – ke konci okruhu začíná poprchávat a následně po dojetí již „leje“ a tak V.K. svůj pokus neuskutečňuje.

„Kuchařští mistři“ připravují vuřty na gril a rozehřívají gril. Jsou chutné a tak vládne spokojenost. Spokojen je i Mirek – zdá se, že zásoby jsou skoro zkonzumovány.

Zdá-se, že spokojený je i Roman „do placu“ je jím dána další „lahvinka“ – tentokráte vodky. Ujímá se i rozlévání a tak v optimálním časovém horizontu je i celá tato „laskomina“  8-mi hrdly „polknuta“.

Blíží se 19.00 hod. – spolková trika (někteří) a jdeme se rozloučit s naší „Moravou“.

Každý Bernarda 10 a již je tu 8 velkých fernetů /za“lidovku“ a 20 Kč/ – rozdávka od nejstaršího po nejmladšího, naposledy objednatel a „malý proslov“ zapisovatele – především „Poděkování všem za příjemně strávený pobyt v jejich společnosti“, dík za zvládnutí všech etap – pouze s jedním defektem, bez silničního „lišeje“ či něčeho horšího, s vírou, že na začátku příštího roku dáme hlavy opět dohromady a úspěšně naplánujeme 17-tou CYKLOEXPEDICI 2015.

Řidiči nelení a čárky u hostinského jim úspěšně přibývají – však také mají na 22.00 hod. vyhlášen stop-stav a nakázán odchod do „hajan“.

Lehce v průběhu „řečí“ bilancujeme – zdá se, že nebylo v průběhu týdne ve vztazích „černých mraků“ – jak by také mohlo a drobné titěrné vady příště odstraníme. Sladění jízdy cyklisty na EK a normálním kole, jak se lépe „pokochat“ krásami okolí trasy,…

Řidiči končí /nepotvrzené informace hovoří o pěti kouscích/ a s nimi „domů“ odchází též M.Š..

Ostatní se ještě na „hodinku“ zasekávají. Musíme doladit srovnání hladiny piv tak, abychom při dopití mohli všichni naráz odejít. Objevují se i „kapičky“ od Mirka a snad je to tak správně zapsáno jak to bylo – i od Zdeňka.

Zapisovatel je nucen zapsat i tento sled událostí, aby V.K., J.D. a M.Š byli také v obraze.

Zazněli tam u stolu tyto dva sliby, tedy ne, že se zapisovatel pouze pokusí, ale že do příštího ročníku CYKLOEXPEDICE : „shodí nějaké to kilo“ a „ve vztahu k tabáku bude jako ostatní-tedy veskrze negativní“.

Zaznělo tam u stolu také toto přání Jardy a Romana : „Přátelé, bylo by příjemné oslavit s Vámi vespolek narození našeho společného vnuka či vnučky“.

Aby nedošlo k desinformaci, tato událost není v rukách obou otců, ale vlašťovičkou je ta skutečnost, že J.B.ml. již má trvalé bydliště od II.pololetí roku 2014 v Hylvátech.

Není však jasné, jak by ty kilometry ti případně novopečení „dědkové“ zvládali – podle ostatních – prý jo, prý v pohodě.

Ve 23.00 hod. poslední placení a při domácí „likvidaci“ opravdu posledních zásob, prý v návaznosti na přání Jardy a Romana zazněla z úst zapisovatele i informace o „rodinné story roku 1983“ tj. oznamování rodičům, že se bude muset ženit a jak to bylo vše předtím.

Ve 23.50 hod. odcházíme naposledy ulehnout do našich přechodných postýlek.

Toto vyprávění prý ze spánku vytrhlo i řidiče Vláďu a ten posléze při okamžitém „zapnutí pily“ svého spolunocležníka M.F. jako jediný účastník expedice nevydržel a zbytek poslední noci strávil dole v obývacím pokoji na gauči. Zda a jest-li vůbec, někdy bude ze strany „pachatele“ odškodněn nebo zda došlo k návrhu odškodnění není zapisovateli známo. Zlý jazykové tvrdí, že k odškodnění není nároku, neboť pravděpodobně tvrdší podmínky přežil M.Š., kdy několikrát za noc byl vystaven „decibelovému ataku“ J.D. /on prý měl více strachu zda J.D. ještě žije než z decibelů/.

Variantou pro příští Cykloexpedice je zakoupení „zvukoměru“ či „hlukového analyzátoru“, aby mohla být měřením prokázána intenzita jednotlivých účastníků.

To, ale asi není to pravé ořechové, vždyť by nebylo o čem „kecat“ a na co vzpomínat.

Vždyť toto je i jedná z věcí, která se jako zlatá niť táhne všemi ročníky Cykloexpedic.

SOBOTA 12.07.2014  0,0 KM        CELKEM 310,4 KM

/ Slunečno 22⁰-25⁰C /

Vstáváme v pohodě – balíme – uklízíme a připravujeme se k odjezdu.

Chvilka nezvednutých telefonů – nakonec vše domluveno – domácí veze objednaná vína – pokladník platí (žádné doplatky) – a v 9.00 hod. odjíždíme.

Stejnou cestou jako jsme přijeli – Mikulov, Pohořelice, Rajhrad (až tady jsme byli), Brno, v Lipůvce jsme na oběd brzy a tak po rychlém telefonátu osádce druhého vozu, že oběd zatím ne přes Svitavy do Litomyšle. Na radu skoro domácího Romana (Restaurace Slunce). Obsluha velice rychlá a jídlo kvalitní /přesně nezaznamenáno jednotlivé menu, ale zapisovatel měl Kachní stehno, knedlík, zelí).

Ve 13.10 jsme ve Svatém Jiří – předáváme Romana „rodině“ a loučíme se s ním –děkujeme za vynikající kamarádský přístup a bezproblémové zapojení se do našeho kolektivu. Mezitím probíhá i krátká obhlídka jeho „chovu ryb“ v nádrži na dvoře.                  Ve 13.20 hod. míjíme ceduli „Brandýs nad Orlicí“ /tachometr ukazuje 176 km/ a zajíždíme na místo výjezdu.

Zde obě auta vykládají a vzájemně se loučíme. Díky přátelé.

S „Benem“ (našim Bišonkem) zavítám před RÚ přivítat se s manželkou, zde také ještě jeden pozdrav se Zdeňkem zahajujícím stoupání „Mosťákem“ do Mostku /bagáž mu odvezla manželka/.

Následně provedeno pokladníkem vyúčtování -/lehké niance –někdo jel vlakem, někdo ne/ – 2.675 Kč bez Sokolníků, sklípku a vína.

Přítel P.T. svoji zálohu (1.000 Kč) věnoval do společné kasy účastníků- děkujeme.

„Tak to tedy bylo a kdyby nebylo, tak to bylo podobně“.

Přátelé a kamarádi !

„Patří Vám všem poděkování za příjemně strávený pobyt ve Vaší společnosti“.

Bez každého z Vás by to nebylo takové jaké to bylo – prostě „fajn“ a „bezva“.

„Sluníčko“

Staří otřískaní „mazáci“ byli opět oporou a stejnou oporou byli i „nováčci“.

!!!!!!!! Do budoucna se není čeho bát !!!!!!!!

TO VŠE NECHŤ PŘÍSLIBEM TOHO, ŽE XVII.CYKLOEXPEDICE BUDE NAPLÁNOVÁNA A V LÉTĚ ROKU 2015 ÚSPĚŠNĚ USKUTEČNĚNA.

Konečný výsledek návštěv „Turistických známkových míst“ :

Beneš Jaroslav : 34 TURISTICKÝCH ZNÁMEK + 4 VÝROČNÍ

Knapovský Vladimír : 25 TURISTICKÝCH VIZITEK.

Z této „Cykloexpedice“ byly pořízeny fotomateriály z fotoaparátů pěti majitelů :

Jiřího Držmíška, Knapovského Vladimíra, Miroslava Frydrycha,                                Švece Miroslava a Romana Šilara.

Po zpracování budou umístěny mj. na webu localhost/slavia.

PŘÍLOHA : REKAPITULACE XVI.ROČNÍKŮ CYKLOEXPEDICÍ

O7/2014   Podle poznámek denně zaznamenávaných zapsal: Beneš Jaroslav