12.12.2015 – SLÁVISTICKÁ KUŽELKA – BOWLING SMÍŠENÝCH DVOJIC – KUTNÁ HORA

Slávistická kuželka patří Soně Unzeitigové a Františku Ludvíkovi

V pravé poledne soboty 12. prosince 2015 začala se poslední akce pořádaná naší odbočkou v tomto roce. /OP KOLÍN/.

Sešli jsme se v Bowling pizzerii v Kutné Hoře a nejprve nám Ondřej Zlámal představil svou novou knihu Vzpomínky mistrů. Navazuje ne jeho loňskou prvotiinu Splněný slávistický sen a tentokrát nechal na mistrovské sezóny a Ligu mistrů vzpomínat hráče, trenéra a lidi blízké kolem fotbalového mužstva. Byl to krásný čas, kdy Slavia byla fenomén a naše srdíčka nadšeně bušila každým úspěchem. Že nastaly časy, kdy více než rádi vzpomínáme, je věc jiná. A Ondřej Zlámal je zasvěceným průvodcem odkrývajícím tajemství pohody těch časů, kdy to v mužstvu klapalo, hrál se fotbal a přicházely výsledky. Mnoho z nás tu knihu má a mnoho z nás se do ní v nejbližších dnech či během svátků začte.

Když jsme u osoby bývalého tiskového mluvčího a ředitele komunikace Ondry Zlámala, pak si musíme říct, že naše odbočka díky němu dvakráte měla možnost potěžkat si mistrovské poháry, zažila besedy s Pavlem Řehákem po prvním titulu, pak s Ivo Knoflíčkem a Vitalijem Trubilou a další rok Martinem Vaniakem. A co se Slávistické kuželky týká, je zajímavé, že Ondra ze sedmi ročníků zapisuje si tři účasti. Vzhledem k jeho vytížení jde o bilanci obdivuhodnou. A potěší, když řekne, že za rok chce přijet zase, tak ať to nějak uděláme :-) Ondro, díky!

Po představení knihy jsme rozehráli náš obvyklý předvánoční bowling. Shodou různých řízených i neřízených náhod se sešlo na 7 drahách 14 dvojic, takže plné vytížení ke spokojenosti pořadatele. A navzdory proklamované možnosti hrát nejen ve smíšených dvojicích byla jediná dvojice mužská. Vida, to se zdálo, že je to kámen úrazu tohoto turnaje! Potvrdil se tak kýžený společenský podtext a vzájemně pohodová a klidná přátelská atmosféra. A absencí šestinásobných vítězů manželů Tomáškových i drobná provokující nejistota, kdo bude mít tu čest potěžkat si triumfálně Slávistickou kuželku….

První kolo však mělo šokující premianty – Jirka Málek a Marcela Lucová mi to možná nebudou věřit, ale po prvním kole měli 280 bodů a vedli soutěž! Jirka hodil 157 bodů a to byl druhý nejvyšší nához dne. V těsném závěsu 5 bodů Soňa a František.Ti ovládli kolo druhé a dostali se do čela soutěže s 558 body. Marcela s Jirkou ještě drželi druhou pozici 519 body, ale to pod kotlem přitápěli už i Milan Formánek a Hanka Pírková – nyní jim chyběl ke stříbru bodík. Aneta a Jarda Dočkalovi (v minulosti dvakrát druzí) se rozjížděli pomalu a 477 bodů před třetím rozhodujícím kolem mnoho neslibovalo. Třetí kolo se mělo v bojích na čele takto: Soňa Unzeitigová a Franta Ludvík využili náskok a lehce zadrženým výkonem čítajícím 258 bodů dovršili 816bodů, což se ten den stalo součtem nejvyšším a tedy vítězným. Milan Formánek s Hankou Pírkovou finišovali 277 body, což je dotáhlo pouze na dohled prvnímu místu, takže první „kuželkové“ stříbro do jejich sbírky. Aneta s Jardou sestřelili kuželek za 261 bodů, to byl konečně výkon, který se od nich očekával. Doneslo je to k bronzu. Marcela s Jirkou jistě netušili, že bojují o trůn, poslední kolo jim nevyšlo a 208 bodů je sneslo z výšin k bramborám… O 11 bodů. Kdyby jen tušili, co teď my všichni víme…

Ale o to nejde. Ano, trůn smíšených dvojic byl uvolněn a vedle tří adeptů z předchozích ročníků měl i jedno malé překvapení z Kolína k tomu. A výsledky se sčítají až po boji. Žádné velké spekulace, žádné velké obhlížení ostatních, jak to jindy vidáme. Spíše jsem na všech viděl, že dneska to nějak nepadalo….

Což asi potvrdí i níže umístění. Na pátém místě Ondra Zlámal a Miloš „Niki“, jako nejlépe umístěny Havlíčkobroďák. Z Veleně na šestém místě Adéla a Pepík Čadovi. A další pořadí již jistě nastudujete sami.

Poslední v turnaji dostali cenu útěchy v malém balíčku domácích pralinek, tři nejlepší páry pak kombinaci pítí a sladkého. Soňa a Franta převzali do dočasného držení Slávistickou kuželku, pamětní sošku kuželky a medaile vítězství. Za nejvyšší nához 137 bodů mezi ženami si odnesla dobré pití Michaela Marková. Mezi muži za 165 bodů dostal Jarda Dočkal becherovku lemond, ale nějak se na ní netvářil….Na bohatém předvánočním stole se sešlo snad 55 cen, které jsme si rozdali k větší či menší radosti nás všech. Za možnost takto se podarovat děkujeme fanshopu ProSlavisty.cz, Magistrátu Hlavního města Prahy a mnoha soukromým dárcům, kteří tradičně přispívají.

Sedmý ročník bowlingového turnaje Slávistická kuželka tak došel svého naplnění. Věřím, že to bylo povedené setkání s diskuzí, bowlingem, společenským kontextem o účasti téměř 40 lidí. Potěšila účast mnoha malých slávistů doprovázejících rodiče, potěšila účast Ondry a Michala Dobiáše. Potěšila účast vás všech, kdo jste se do hry zapojili, či v zákulisí palce drželi. Sešli jsme se jako slávisti z České Třebové, Brandýsa (resp bydlištěm Ústí nad Orlicí), Havlíčkova Brodu, Veleně, Prahy. A co mě jako další velmi potěšilo – četná účast slávistů z OP v Kolíně (včetně vás, přátelé z Žehušic, Bílého Podolí:-) ) .

Dramatický střih.

Nechci tento zápis zatěžovat svými myšlenkami o Odboru přátel jako takovém. Ale dovolím si odhadovat, že se letošním a příštím rokem začíná proměňovat mapa odboček a jejich aktivních míst. Těší me, že po sedm let patřil Kolín mezi odbočky známé a vážené tím vším, co jsme dělali a jaké spektrum akcí jsme nabízeli pro všechny ostatní. Ba co víc, že vy ostatní jste se rádi připojili a udělali jsme si ten truchlivý čas o něco veselejší. Teď chceme věřit, že naše fotbalová Slavia půjde zase vzhůru. Vidíme, že se rodí nové akce a nové nápady, u kterých nechceme chybět, ale chceme je podpořit. I my z Kolína. K čemuž je potřeba mít čas, volné ruce, čistou hlavu.

Epilog: Sedm let byla pro mě Slávistická kuželka tou nejmilejší akcí. Proti soutěživému turnaji odboček je tohle oáza klidu a předvánoční pohody, kde bowling je jen prostředek ke společnému setkání. Každý ročník má pro mě své synonymum a je s něčím spojený. Krásně se vzpomíná. Tento sedmý beru jako důstojný závěr. Možná výzvu pro někoho dalšího, hozenou rukavici. Pořádání takové akce žádá čas, odhodlání, energii, sebevíru. Také zkušenosti a skvělou partu lidí, která v čemkoliv pomůže, na dráze je disciplinovaná a všichni jsou mezi sebou kamarádi. Odměnou je skvělý zážitek zjevné spokojenosti zúčastněných, osobní poděkování. Je v tom zprvu adrenalin, posléze i endorfiny. Že tento ročník byl z mé strany poslední, to berte prosím jako skromnou sebereflexi. Vy všichni jste při turnaji byli úžasní a skvělí. Ale zmíněné parametry úspěšného pořadatele a jeho odměny už musí převzít někdo jiný. Nebo nemusí. Pak ale věřím, že jak se nadále budeme všichni scházet při jiných příležitostech, tak budeme rádi vzpomínat na prosincové bowlingy v Kutné Hoře, na dohrávky U Kata, na kouzelnou atmosféru smíšených dvojic, kdy ti dva na dráze snáší úspěch i neúspěch prostě spolu.

Vám všem, kdo jste kdy byli na Slávistické kuželce, děkuji za vše. Byla to akce dělaná pro vás a jen pro vás. Děkuji za všechnu toleranci, když se chybička vloudila. A za podporu, pozitivní zpětné reakce. Život jde dál, buďme připraveni přijímat nové výzvy. Buďme slávisti ryzí, jako dosud.

Pěkné svátky, domácí pohodu i zdar Slavii Vám přeje Michael Janáček.

Více zde: http://opskolin.webnode.cz/

SLÁVISTICKÁ KUŽELKA 2015 – ŽE BY LABUTÍ PÍSEŇ?

Čtenář, který sleduje i naše zprávičky z akcí našich odboček OP již jistě poznal, že se na našich stránkách snažíme komentovat jejich průběh s nadhledem, možná i s pokusem o trošku humoru, protože kde jinde bychom našli tolik člověčenství a vzájemného pochopení než tam, kde se sejdou staří slávističtí kamarádi a často se vytvářejí i přátelství nová! A tak mi jistě bude odpuštěna i malá modifikace některých bonmotů, které platí i pro nás! Tou první je určitě výrok, že „Zvoláš-li Kolín, ozve se Ti (také) bowling“. A tou druhou je vtip, který koloval před léty: „Kdosi si vyžádal definici fotbalu. Odpověď byla stručná – je to kolektivní míčová hra o 11 hráčích na každé straně, kterou v čase 2×45 řídí jeden hlavní rozhodčí a vždycky vyhrají Němci!“

                Ale vezměme to pěkně popořádku. S přistěhováním př. MUDr. Janáčka (původem Brandejšťáka) do Kolína se pořádně rozhýbala činnost této odbočky, Míša si přinesl řadu zkušeností z Brandýsa nad Orlicí a začal je aplikovat na prostředí v Kolíně. Většinu jich z našich zpráv a reportáží znáte (Rovina, Kolinea, besedy), ale nakonec se na špici dostal sport na řadě odboček provozovaný a oblíbený. Zrodilo se tak Slávistické koulení, postupně přejmenované na bowlení, tedy soutěž družstev odboček. A toto jarní setkávání dostalo před šesti lety sestřičku v podobě předvánoční Slávistické kuželky, jejíž věhlas také stoupal a skutečně začalo platit ono „Zvoláš-li Kolín, ozve se Ti (také) bowling“. Pro Kuželku byla vytvořena nefalšovaná slávistická kuželka ve slávistických barvách, která byla putovní cenou pro vítěze!  Toto sportování se stalo specifickým v tom, že šlo o soutěž smíšených dvojic, jejíž kouzlo spočívalo v tom, že nadprůměrný jedinec nebere vše, ale musí pamatovat na to, aby měl k sobě zdatnou partnerku či partnera! A zde se ukázala naprostá suverenita manželů Tomáškových , kteří vyhráli všech šest dosavadních ročníků a v tomto smyslu i realisticky naplnili onen bonmot o německé suverenitě ve fotbale v podobě bowlingu a své účasti na Kuželce! A oni přitom byli i vždy příjemnými společníky, a tak ze všech stran zazněla lítost, že letos zůstane turnaj bez hlavního favorita a do Brandýsa odcházel upřímný pozdrav a přání pevného zdraví!

Hlavní otázkou tak bylo, zástupci které že  z odboček –sešlo si jich celkem pět – Veleň, Brandýs, Česká Třebová, Havlíčkův Brod a samozřejmě hostitelský Kolín  - usednou na uprázdněný trůn. Ze souboje 14 dvojic (pochybovačům, že číslo 14 není mezi mocninami dvojky a je tedy nevhodné pro pavouka, bych rád uvedl, že Kuželka není turnajem vyřazovacím, ale soutěží s prostým porovnáním získaných bodů, tedy v hantýrce řečeno náhozů, a v Kutné Hoře je k dispozici 7 drah. Na každé se střídaly dvě dvojice, a tak měl turnaj hladký průběh a vešel se krásně do časového limitu!

Zkušení odborníci předpokládali, že titul poputuje na východ Čech, k některému z „dvojčat“ Česká Třebová – Brandýs. A nemýlili se, i když tři družstva Třebováků se nakonec  musela sklonit před vítěznou dvojicí Dr.Ludvík – Soňa Unzeitigová reprezentující odbočku Brandýs! Po primátu na Slávistickém prasátku tedy další triumf odbočky, která i po smrti spoluzakladatele Josefa Vondrky dokáže přijít, vidět a zvítězit. Ale cenné jsou i zbylé stupně vítězů pro dvě družstva, která přijela z města železničářů, z České Třebové! Vítězové si vedle pamětních medailí odnesli nejen malý model symbolu celé akce, ale i skutečnou kuželku, kdy mají právo ji mít půl roku v držení. A i druhý model putoval do Brandýsa, byl určen pro absolutní vítěze bilance všech ročníků, pro manžele Tomáškovy spolu s přáním stálého zdraví! Možná, že v tom ucítíte i trochu nostalgie a ta byla tak trochu i na místě.  Hlavní organizátor Míša Janáček byl na všechny ty přípravy a organizaci dost často sám a nebýt jeho obětavé švagřičky pí Marcelky Lucové (ta nakonec se svým partnerem dosáhla na „bramborovou“ příčku), neměl by turnaj tak pěkný a bezproblémový průběh. Rozhodl se proto po dlouhých a z důvodu nostalgie i po bolestných úvahách, že v příštím roce pozve do Bowling centra v Kutné Hoře, kde si všichni pochvalovali i výborné gastronomické zázemí a milou obsluhu, přátele z  odboček pouze na jarní Bowlení, tedy na turnaj družstev, který přirozeně nemá tu atmosféru soupeření smíšených dvojic, která je znásobena předvánoční atmosférou! Ale dalších povinností je více a více a času méně a méně. A př. Janáčej je rád, že se mu vlastně k tradičnímu Setkání slávistů podařilo přidat další všeodbočkové akce, které mezitím přibyly – uveďmě třeba Veleňskou pentli či Slávistické prasátko v Havlíčkové Brodě! Věřme však, že letošní zdařilý turnaj  se nakonec neozve labutí písní. Tím jsme se dostali k poslednímu citátu, kdy se často hovoří o jednom z druhu labutí, labutích zpěvných, které v posledních chvílích svého života vydávají nádherné zvuky právem nazývané jako zpěv labutí písně! Věřme, že se najde někdo, kdo tuto krásnou tradici pomůže zachovat a nebude nutné hovořit o labutí písni Kuželky. Protože ta letošní se opravdu vydařila po všech stránkách, k čemuž přispěl i slávista z nejvěrnějších, Mgr. Ondřej Zlámal, který přijel ještě před zahájením celé akce k malé besedě, aby představil svou knížku Vzpomínky mistrů, o kterou byl i zde velký zájem, a podobně jako týden předtím v Rožďalovicích ji doplnil i několika nezapomenutelnými vlastními vzpomínkami, zážitky a historkami. A ze statistického hlediska dodejme, že se nakonec zúčastnil i vlastního turnaje, kdy nakonec vytvořil s jedním „osiřelým“ partnerem potřebnou čtrnáctou dvojici, za souhlasu všech, že tato dvojice se vyhnula standardnímu  schématu muž+žena! A vůbec si, ač nepříliš zkušení, nevedli špatně a symbolické stupně vítězů jim unikly jen o pověstný chloupek!

Takže – byl to zase jeden z krásných slávistických dnů, kde vítězilo nejen sportovní umění, ale i ryzí slávistické přátelství. Byla cítit ta trocha nostalgie, protože ta labutí píseň měla opravdu ty nejkrásnější tóny, které dotvrzovala i přítomnost mnoha dětí, děcek, dětiček i mimin, které často krásně slávisticky oděny doprovázely účastníky turnaje a přizdobily i svou přítomností tu krásnou adventní atmosféru!  Snad to opravdu nebylo naposledy, rukavice byla hozena dalším!

Díky všem zúčastněným, kteří si navzájem přáli krásné Vánoce a do nového roku pak hlavně štěstí a zdraví a v neposlední řadě i radost z úspěchů Slavie!

Dobi

 

V kategorii Naše aktivity

Příspěvek zaslal/a benesj on 14.12.2015

Štítky:

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky